Duše bojovníka

Výprava

Po tom, co mě král vyzbrojil jsem se zamyslela.

,,Proleželo se mi to v hlavě a" začala jsem  ,, půjdu tam" řekla jsem.

,,To je skvělé.  Stejně bych ti to musel přikázat, takže jsem rád,  že jsi se rozhodla sama"  odpověděl král.

,,Ale pod jednou podmínkou" řekla jsem.

,, Neboj Anabeth, rodičům vše osobně vysvětlím" řekl za mě.

Poslíček mě odvedl dolů,  kde na mě už čekalo šest vojáků na koních. I pro mě tu byl krásný černý kůň. Vydali jsme se na dobrodružnou výpravu.

Jeli jsme přes celé město i  přes některé vesnice,ale kolem mé ne. Nemohla jsem se ani rozloučit. Jeli jsme velmi dlouho, přes mnoho řek a luk. Na konec jsme dorazili k lesu. K Lesu černého vlka. Při pohledu na něj se mi strachem rozklepaly nohy. Strašně jsem se bála a ještě, když tu bylo šero.

Z toho lesa šla hrůza.Velitel se rozhodl, že do lesa se vydáme až ráno.