Duše bojovníka

Vlčí láska

Krásná šedá hlava! Byl to vlk! Jeho uši byly velké a nastražené, oči měl světle hnědé a jeho vrchní půlka obličeje byla šedá, zato ta druhá, byla čistě bílá. Vlk sklonil svou huňatou hlavu a ostražitě nás pozoroval. Smečka stále rozzuřeně vrčela a jejich pysky byly tak ohrnuté, že jim z tlamy kapalo spoustu slin. Všichni měli naježený hřbet, aby vypadaly větší a nebezpečnější.

,,Elis?'' ozval se potichu Ryan.

Vlk opatrně zastřihal uchem a rozeběhl se k Ryanovi.

Smečka ho ale zastavila a vražedně na něj cenila tesáky. Vlk zakňučel, převalil se na záda a tlapy jemně zkrčil ke svému tělu. Smečka okamžitě přestala vrčet a jejich hřbet už nebyl tak naježené. Atila se opatrně vydala k ležícímu vlkovi. Očichala ho, ale vycenila na něj tesáky a odběhla k nám. Vlk tam stéle ležel a nechal se očichávat ostatními vlky.

Když ho vlci nechali, znovu se rozeběhl k Ryanovi a tentokrát, ho už nikdo nezastavil. Skočil na něj a povalil ho do sněhu. Ryan se smál a nadšeně se s vlkem mazlil.

,,Ehmm, Ryane?'' zeptala jsem se.

Odpovědi se mi nedostalo a tak jsem to zkusila znovu.

,,Ryane?'' zeptala jsem se znovu.

Konečně se na mě podíval a přitom stále drbal vlka za uchem.

,,To je moje ztracená Elis!'' řekl šťastně a pohladil vlka po hlavě.

Teď jsem se do toho zamotala ještě víc!

,,Co?'' vložil se do toho Blake.

,,No'' začal Ryan a šel k nám ,,Je to můj pes. Když mi bylo deset našel jsem ji v lese a přivedl si ji domů. Měl jsem ji asi tři roky, když záhadně zmizela. Hledal jsem ji všude, kde se dalo, ale nenašel jsem ji'' dořekl a jeho výraz zesmutněl.

Náhle se však podíval na vlčici a úsměv se mu zase vrátil.

,,Ale nevypadá jako normální pes'' řekl Blake a zkoumavě si ji prohlížel.

,,Je to vlk křížený se psem'' odvětil Ryan.

,,Elis?'' zeptala jsem se a Ryan na mě kývnul.

Klekla jsem si a zavolala vlčici k sobě. Přiběhla ke mně a nechala se pohladit. Jakmile jsem se jí dotkla, Atila, která seděla vedle mě, nespokojeně zavrčela.

,,Neboj, já tě nedám!'' řekla jsem a podrbala jsem svou vlčici za uchem.

,,Takže máme dalšího člena naší zvláštní výpravy'' řekl Blake a sedl si na velký pařez.

Kývla jsem a sedla si vedle něj.

,,Zůstaneme na noc tady?'' zeptala jsem se.

,,Bude to tak lepší, musíme ještě promyslet tu cestu'' řekl Ryan a nepřítomně se zadíval na druhou stranu skály.

,,Annabeth?'' řekl vystrašeně Blake.

Podívala jsem se na něj a všimla si jeho ustrašeného výrazu.

,,Ano?'' řekla jsem nejistě.

,,Ať jde pryč'' řekl a ukázal před sebe.

Seděl tam černý vlk a vypadalo to, že se usmívá. Vstal a lehl si Blakovi k nohám.

,,Ty se ho bojíš?'' zeptala jsem se se s úsměvem na tváři.

,,Ne" řekl statečně. ,

,,Mám nápad'' vstala jsem a pohladila vlka po hlavě.

Posadil se a já nařídila Blakovi, ať si klekne. Neochotně to udělal a podíval se vlkovi přímo do očí. Stoupla jsem si vedle Ryana a chvíli je pozorovala. Napjatě na sebe hleděli, až se vlk odvážil a otřel se hlavou o jeho ruku. Blake nadšeně vydechl a už nevypadal vystrašený.

Opatrně se ho dotkl a vlk mu olízl obličej.

,,Fuj!'' křikl a otřel si obličej.

S Ryanem jsme se začali smát.

,,Jak vidím, tak máš ,,svého'' vlka'' řekl Ryan a podíval se na Blaka.

,,Cože?!'' odvětil nejistě Blake.

,,No, jaký mu dáš jméno?'' zeptala jsem se pro změnu já.

,,No já-'' koktal Blake a prohlížel si svého společníka. ,,Calla?'' řekl nejistě a otočil se na nás.

Usmála jsem se vydala se do lesa pro nějaké dříví na oheň.

Za chvíli jsem se vrátila a kluci už rozdělaly stany. Odhodila jsem dříví do vytvořeného ohniště a vydala se ke stanu.

,,Jsem unavená, tu cestu promyslíme ráno'' usmála jsem se a zalezla do potrhaného stanu.

Tak je tu další kapitolka, kterou jsem slíbila. Omlouvám se, jestli je moc krátká, ale zbytek sem si chtěla nechat na další kapitolu. Taky bych Vás chtěla poprosit o názory, jestli jsem děj třeba moc neuspěchala nebo podobně... :) děkuju. A v neposlední řadě bych chtěla věnovat tuhle kapitolu mé skvělá a fantastické kamarádce :3 Domčo, to je jenom pro tebe a doufám, že jsem tě nezklamala :) ! A také bych ještě chtěla poděkovat KikusaMancova za jméno Calla. Sice jsem ho nepoužila pro Atilu, ale podle mě se hodí i pro černého vlka :). A ještě bych chtěla říct, že věnování na tuto knížku jinak nedělám, tohle byla výjimka :) :3 . Ale pokud budete chtít věnování ode mně, tak mi napiště k nějaké kapitolce Maïi a tam Vám ji velice ráda věnuju :).Všem moc děkuju a omlouvám se za chyby :)