,,Mami? Potřebuji tvoji radu...'' Zašeptal jsem do tichého pokoje a mamka se na mě s úsměvem podívala.
,,Jasně.'' Odpověděla. Byl jsem rád, že je moje máma tak pozitivní, a že by to možná mohla i zkousnout.
,,Myslím, že jsem se zamiloval.'' Sedl jsem si vedle ni a ona se pousmála a v očích ji zajiskřilo.
,,To jsem ráda, bylo na čase.'' Odvětila a prohrábla si černé vlasy, které jsem měl po ni.
,,Jenže... On je to kluk.'' Skousl jsem si spodní ret a čekal na reakci, která mohla být jakákoli. Zastavila se v pohybu a upřela na mě své oči.
,,Víš to jistě?''
,,Ne.''
