,,Mami..." Zastihl jsem mamku, když zrovna odcházela z domu do práce. Poslední dobou to nebylo dobré, nevídali jsme se, nepovídali si, odcizili jsme se.
,,Chci ti představit mého přítele." Nervózně jsem se poškrabal na zátylku a přešlápl na druhou nohu, sice už dlouho věděla, že jsem gay, ale teď už by to bylo jisté. Tedy z jejího pohledu, pro mě to bylo už pár měsíců jisté stoprocentně. Podíval jsem se ji do očí, ve kterých teď byly slzy. Přikročila ke mně a objala. Byl jsem si nejistý.
,,Mami, nebreč, jestli to je pro tebe těžké, tak počkám až se smíříš." Zhluboka jsem se nadechl a mamka ode mně odstoupila.
,,Jsem na tebe pyšná, nikdy jsem nebyla pyšnější. Nemusím a nemusela jsem se smiřovat s ničím, je mi úplně jedno jestli jsi na holky nebo na kluky, hlavní je, že to jsi ty. Za nic se nemusíš stydět! Moc ráda ho poznám." Rozbrečela se a já se šťastně usmál. Byly to slzy štěstí a já pocítil lásku. Moji mamku jsem miloval nade vše na světě.