Ruce jsem mu položil na tváře a následovně sledoval, jak zavírá své modro-zelené oči. Musel jsem se pousmát nad tím, jak jsem ho miloval. Bylo to vůbec možné někoho takhle milovat? Jen nad myšlenkou, že by odešel se mi sevřela hruď bolestí. Úsměv mi rychle z tváře zmizel, a když Logan otevřel oči, tak si toho všiml.
,,Co se stalo?" Povalil mě do vysoké trávy a políbil do koutků rtů.
,,Co budu dělat, když mi jednou zmizíš z mého světa? Ty to nechápeš, ale jsi můj svět." Zašeptal jsem a zatahal ho za havraní vlasy.
,,A ty můj vesmír... Já neodejdu, dokud si to nebudeš přát."Přejel po mém stříbném kroužku v rtu a já se zasmál.
,,Miluji tě." Přitáhl jsem si ho do polibku, ale Logan se zarazil a já se na něj zmateně podíval.
,,Já tebe taky." Tentokrát už můj polibek opětoval.
