,,Logane?" Podíval jsem se mu do obličeje, který byl tak nepřirozeně krásný, chvíli jsem musel přemýšlet, jestli tohle není sen.
,,Ano?" Zašeptal mi do ucha a zlehka políbil na čelo. Pořád jsem se šíleně styděl za to, že nemiluji dívky, že to nikdy nedokážu, ale dokázal jsem si odpustit mé touhy a přání být s někým jako je Logan? Ne...
,,Cítil jsi se někdy špatně kvůli tomu jaký jsi?" Zeptal jsem se a náhle pro mě byly mé špičky bot mnohem zajímavější, protože jsem si byl jist, že mě propaluje pohledem, který zabíjí.
,,Ne, nikdy jsem se nestyděl za to, že nad dívkami neuvažuji, tak jako ostatní kluci. Nikdy jsem se nestyděl za to, že jsem gay a ty by jsi se rozhodně taky neměl stydět! Každý je nějaký, musíš se přes to přenést." Pronesl ledově klidným hlasem a lehce mě pohladil po tváři.
,,To tak rychle nepůjde... Ty máš silnou psychiku, tu ale já nemám, proto sedíme na tvé zahradě, kde nás nikdo nemůže zastihnout. Snažil jsem se být silný, ale přemohli mě." Skousl jsem si ret a překryl si obličej dlaněmi.
,,Nemůžeš se stydět za to, jaký jsi."
