Nevlastní bratr Lucas

13.část

Nemohla jsem vůbec usnout. Nešlo to.
Stále jsem přemýšlela o Lucasovi.
Jak říkal, že nebyl s žádnou holkou od té doby co mě zná ale tahle slova se mi v hlavě drží od té doby co mi tohle řekl do očí.

Přijde mi že ho mám ráda víc než kamaráda, bratra.. je to divný ale všechny ty narážky...ta provokace. Co to má bejt??!! Jsem blázen.

***
Budík mě vzbudil opět vzbudil v 6:00.
Tu raní higienu a to oblékání přeskočíme.

***
,, Kattie! Nějak nestíháš!" Zakřičel na mě Lucas ze schodů.

,, Vždyť každé ráno jezdím s tebou!" Zasmál se čertovským smíchem a běžel že dveří k autu.
Prudce se otočil a já vrazila do jeho pevné, vypracované hrudi.

,,To víš že tě svezu" Mile se usmál a otevřel mi dveře od auta.
,,Ohh.. děkuji pane Gentlemane" Lehce jsem se zasmála a sedla si do auta vedle řidiče.

,,A vůbec. Musím jet na tu chatu?" Zeptala jsem se s Lucase a vyfotila si selfie do mobilu.

,,No byla bys doma sama protože to jezero co tam je, je úžasný. Voda průzračná a krásná příroda"
Odpověděl mi a zaparkoval auto na školním parkovišti a já už v dálce viděla Em.

***

,,Ahoj Em! Jak je?" Pevně jsem Em objala a ona mě taky.

,,Ahoj Kat! No docela dobře až na to že na ten zájezd do Afriky nemohu." Sklesle se na mě podívala.

,,No to ne a proč? Moc mě to mrzí!"

,, Promiň Kattie ale táta je na služební cestě a máma bude na operaci a musím hlídat malou ségru a nemůžeme si to dovolit"

,,A co kdybych ti nějak pomohla?"
Znovu jsem ji objala a čekala na odpověď.

,, Promiň Kattie ale ne a navíc jsem jako malá byla nemocná a nemohu být dlouho na sluníčku. Proč myslíš že nechodím s tebou na tu pláž?"

,,Aha to jsem nevěděla no nic za pět minut zvoní, tak by jsme měli jít do třídy"

***
O hodině na mě Lucas házel malý papírky a já ho naštvaně propalovala
pohledem.

_______

Už se mega těším až budu psát tu část, kde budou na chatě 😊