Harry naléhavě zakýval hlavou, chtěl abych tam někam šel a přinesl to. Já byl ale proti. Před hodinou málem přijdu o práci a teď mám jít ještě něco skoro ukrást? Harry mě s napětím sledoval a jeho ruka mi ležela na rameni. ,,Ne," Zvedl jsem se ze židle a stoupl jsem si Harrymu tváří v tvář.
Harry zmateně nahl hlavu na stranu. V té chvíli to bylo jako škrtnout zápalkou v místnosti plné plynu. ,,ne, ne a ne. Harolde, já to neudělám! To - to, že jsme teď měli štěstí, že nás viděl Zayn neznamená, že to budu pokoušet znova! Už tak kvůli tomu mám dost problémů," Křičel jsem, ke konci jsem ale svou hlasitost ztišil. Harry se mezitím posadil na gauč, na druhý konec ode mne. Jeho tykadla byly natisklé v jeho vlasech, nevěděl jsem že to s nimi dokáže. Díval se na mě neidentifikovatelným pohledem, ale přesto pozorně sledoval každý můj pohyb - když jsem rozčilený, mám ve zvyku pochodovat po místnosti. Proč se na mě tak díval? Myslí si, že bych mu mohl nějak ublížit?
Moje hruď už se tak zběsile nenadzvedávala a já si zpětně uvědomoval, že jsem si na něm neprávem vylíval vztek z toho stresu a narušení mého stereotypu. Někde uvnitř mě vím, že nadávat na klidné dny bez akce byla blbost. Za Harryho jsem ale rád, i přes ty problémy.
Vydechl jsem přebytečný vzduch a prohlédl jsem si Harryho. Udělal jsem krok k němu, avšak Harry na mě vycenil zuby. Ne, teď se to nemůže takhle zkazit, ne. ,,Hazzy," řekl jsem tiše a trochu rychleji, i když stále pomalu, jsem k němu došel. Harry se sice tvářil nepřátelsky, ale já jsem mu věřil, že mi nic neudělá. A kdyby jo, tak je to moje vina, neměl jsem na něj zvyšovat hlas. Vždyť za to ani nemůže.
,,Harry, je mi to líto, neměl jsem na tebe křičet," natáhl jsem k němu opatrně ruku. Nechal se ode mne pohladit ve vlasech, ale stále byl napjatý a nijak se nevyjadřoval. Sedl jsem si na gauč a přišoupával jsem se k němu. Když jsem na něm byl doslova nalepený, naše stehna a ramena se dotýkali, tak Harry stále nijak nereagoval. Jen se díval před sebe a nevšímal si mě. ,,Hazz, miláčku, notak, omlouvám se ti," Pohladil jsem ho po tváři a tím jsem jeho obličej jemně nahnul k sobě. Harry pozvedl koutek rtů, určitě potěšen kvůli oslovení.
,,Miláčku," zkusil jsem znovu, vecpal jsem se do jeho náruče, což mi bez protestů dovolil, ještě mi roztáhnul náruč abych měl dostatek místa. Daroval jsem mu polibek na krk, poté jsem si opřel hlavu o jeho rameno a jeho konečky vlasů mě šimrali ve tváři. Harry okolo mě obmotal ruce a pohodlně vydechl. Jeho jazyk se prošel po mém uchu, cuknul jsem se sebou, na tohle si nikdy nezvyknu. Harry si zabořil svou tvář do mých vlasů a a spokojeně zavrněl, jako nějaký kotě.
Rukou jsem Harrymu přejížděl po zádech a přemýšlel jsem. Zajít pro ten přívěsek není nic tak hrozného, když je to dobře promyšlený. Vzpomněl jsem si, že ve stole mám tu složku s fotografiemi všeho, co je spojené s B17. Chtěl jsem se zvednout a jít pro tu složku, ale Harry svůj stisk zpevnil a s výhružným zavrčením mě drobným, nebolestným stiskem kousnul zezadu do krku. Otočil jsem se na něj a pohlédl jsem do jeho zelených očí. Fakt mě iritovalo, že se nedá poznat kam přesně kouká. Jestli na mě, vedle, přímo do obličeje.. Nějaký věci odhadnout šly, viz. pohled na mé pozadí.
,,Chci se jenom podívat na jednu složku," znovu jsem se zkusil zvednout, ale se mnou v náručí se zvednul i Harry. Přešel k židli, sednul si na ní a mě si na svých stehnech upravil tak, že jsem měl nohy přes opěrku a zády jsem se opíral o jeho hruď. Nezáměrně jsem si skousnul ret a zčervenal jsem. Bál jsem se pohnout, aby jsme se o sebe moc neotírali, i když mi Harry naznačil že mám najít tu složku.
Snažil jsem se hýbat pouze horní částí těla a nahnul jsem se k šuplíku, odkud jsem vytáhnul desky s nadpisem B17. Před sebou jsem měl obrázek, který nakreslil Harry, takže jsem hledal něco podobného. Listoval jsem stránkami a Harry vše pozoroval přes mé rameno. Když jsem chtěl obrátit list, na kterém byla fotka vesmírné lodi, Harry položil svou ruku na onen list, čímž mě zastavil. Prsty přejel po obvodu lodi a vydechl. Ruku obmotal okolo mého bříška a jeho dlaň mi vklouzla pod třičko. Bylo mi to příjemné a zároveň mi bylo Harryho líto, takže jsem mu ji tam nechal.
ČTEŠ
Invasion [Larry]
Fantasy,,O co tu sakra jde? Čeho se ujmu?!" Zapištěl jsem. Ryan si mě prohlídl a zasmál se. ,,Takže nic nevíš. Já jsem byl vedoucí projektu Feo-seven, ale to jsi teď ty. Prostě jdi do sektoru B17, máme tu vetřelce." Ukázal rovně a odešel zpět. Jsem ještě z...