Dračí Satan

Já se magie nezbavil?

            Jeden člověk chtěl změnit svůj život a rozhodl se, že se změní. Začal cestovat, dokud nenašel poklidné místo, kde se usídlil.

I když. Poklidné místo... Existuje takové vůbec?

To, co ho potkalo, nebylo zaručeně klidné, ani bezpečné. A už vůbec ho to nezbavilo jeho minulosti...

Mladý kluk vešel do třídy za doprovodu ředitelky. Přichází asi ve čtvrtině školního roku a je z ciziny. Naštěstí ovládal onen jazyk a domluvil se bez problémů.

Ředitelka ho představila a on se mohl posadit do volné lavice.

Běhen onoho dne se nic extra nedělo. Ve třídě se začal bavit se spolužáky a seznamoval se s učením. Jen jedna dívka seděla sklíčeně v lavici a nad něčím přemýšlela. Náhle ji někdo poklepal na rameno „Jen se o ni neboj, Kim. Ona se vrátí." Pronesla k ní jedna spolužačka. Sklíčená dívka si povzdechla a dala jí za pravdu. Pak se trochu rozpovídala.

Další den přišel nový žák do třídy a na jeho místě spala neznámá dívka. Udivil se situaci, ale vysvětlila mu to jedna spolužačka „Promiň, Alexi. Včera jsme ti nestihli říct, že je toto místo obsazené, ale věděli jsme, že se v nejbližší době opět ukáže. Klidně si můžeš sednout ke mně. Sedím sama." Kluk si povzdechl a nabídku přijal. Posadil se na nové místo a do třídy vběhla Kim. Udýchaná, ale usmívala se „Ještě jsem to stihla před zvoněním." A šla na své místo. Ovšem jak si všimla spící dívky, tak jí hned objala „Katnies!!! Já jsem tak ráda." Doslova to vykřiknula. Celá třída spozornila a čekala na reakci spící dívky. Ta se pomalu narovnala „Kim... Prosím... Neuškrť mě." pronesla stěží a pousmála se. Měla na sobě černý kabát a rudou pánskou košili. U krku měla přívěšek holého kříže s černým diamantem uprostřed. „Takže jsi to přežila. Jsem tak ráda, Katnies." Pokračovala nadšená dívenka. Mladý kluk se díval na neznámou dívku skoro nevěřícně. Něco na ni cítil stejného, jako měl on. Magii. Ale byla silnější.

Kim pustila svoji kamarádku a přisedla si k ní do lavice. Hned na ni valila otázky jako kulomet. Až se třída dala do smíchu. Kim se zasekla a zrudnula „Pardon. Zase jsem se nezastavila, že?" a opět se celá třída rozesmála.

Zazvonilo a Katnies si opět lehla na lavici „Asi se stanu neviditelnou. Nechce se mi ani mluvit." Pronesla skoro bezduše. Kluk z ní nemohl zpustit oči až do něj jeho spolusedící šťouchla „Copak, že by ses nám zamiloval?" kluk okamžitě zrudnul a popřel to.

Do třídy vešel učitel. Oblečený celý v černém, vlasy černé, delší, svázané do culíku a vražedný pohled. Celá třída strnula. Učitel dal rozkaz vstát a procházel si třídu. Zastavil se u polospící Katnies, která stěží vnímala. „Měla jsi ještě zůstat doma. Tady stejně moc klidu mít nebudeš." Pronesl jako by do vzduchu a šel dál. Tentokrát se zastavil u Alexe. „Ale. Nováček. No... mohl by ses mi představit?" vyzval ho kupředu. Alex nejistě vyšel z lavice a postavil se naproti učitelovi „Omlouvám se. Jsem Alex Wolf a jsem tu od včerejška." Učitel si ho přeměřil a pak se zeptal „Jaké jsi měl zaměření?" kluk celý strnul a rozhlédnul se po třídě „Prosím?" učitel si povzdechl „Jaké bylo nebo je tvé zaměření magie. Jsi utržený, ale nevím, jak moc jsi nebezpečný." Kluk se snažil tvářit nevěřícně. I když doopravdy tomu nevěřil, že by o něm někdo mohl vědět a ještě k tomu aby to veřejně rozebíral. Když se u učitele ukázala Katnies „Prosím vás, pane učiteli. Nestrašte toho chudáka. Jeho moc je na mizině. Utrhnul se sám a nedokázal svoji magii stabilizovat. Z toho zbytku, co má se dá vyčíst, že měl magii země. Možná i něco víc. Ale jeho čakra je silně poničená." Kluk se podíval na dívku a ta se usmála „Asi ti nikdo neřekl, že toto je uprchlická škola pro magicky zdatné lidi, že?" kluk se tvářil jako by na něj mluvili cizí řečí a on nerozumí. Učitel si povzdechl „A kdo mu to měl říct?" rozhlédl se po třídě. Kim se nesměle přihlásila „Nejspíše já jako předsedkyně třídy." Učitel se na ni podíval „A jak k tomu došlo, že nic neví?" a šel k ní rázným krokem. Kim sklonila hlavu „Dělala... měla jsem obavy o Katnies. Neozvala se mi už týden a já vůbec netušila, co s ní je. Nedokázala jsem se soustředit." Učitel se srovnal „A ty nevíš, kdo ona je? Že nemusíš mít strach?" Kim nejistě přikývnula. Učitel lusknul prsty a na dívku se sneslo několik elektrických výbojů. Ovšem zasáhly svého vyvolavatele. Učitel jen syknul, když ho zasáhlo poslední zablyštění a otočil se na Katnies. Ta stáhla v pozoru se zlým pohledem. „Ona má ještě sílu odrážet útoky od obyčejného člověka." Pronesl a rezignovaně odešel ke stolu. Celá třída si posedala jen Katnies stála na místě. Zhluboka dýchala, ale nezpustila potencionální hrozbu z očí. Učitel se lehce pousmál „Už můžeš být v klidu, Katy." Dívka se nadechnula a odkráčela do lavice. Posadila se a vydechla. Kim ji hned objala a poděkovala. Katnies si ustlala hlavu na lavici a usnula v mžiku.