Dračí Satan

Kde bude mít pokoj?

            Najednou se před nimi ukázala Katnies s hrnkem kafé „A... už jste dorazili? To je dobře. Dejte si pauzu, Kim. Dnes žádný trénink nebude. Jsem utahaná." Mladší dívka sklopila zrak „No co se dá dělat." Odpověděla a s úsměvem šla ukázat Alexovi pokoj. Ten se neustále rozhlížel, zda se mu to nezdá. Kim ho povzbudila a šla s ním směrem k jednomu pokoji, když ji jeden sluha zastavil „Omlouvám se slečno, ale Paní nám nařídila připravit jiný pokoj pro mladého pána. Mohli byste ještě nějaký čas počkat?" Kim se usmála „Ale jistě, Romane. Zatím ho tady provedu. Pak mi jen dejte vědět, který to je pokoj." Sluha odešel a Kim se otočila na kluka „No tak si to tu projdeme." Pronesla s povzdechem a otočila se „Jdeme se kouknout, kde bydlí Katnies a Max." Alex se udivil „Oni bydlí spolu?" dívka na to pouze kývnula a mířila k jedné dlouhé chodbě. Alex se zasekl „Nemyslím si, že je dobré tam jít. Nezdá se mi to bezpečné." Kim se rozesmála „Jo to se zdá všem. A máš pravdu. Je tu tisíc pastí, které jsou schopné zabít vetřelce." A šla dál. Ovšem jak si všimnula, že se Alex neopovážil o jediný krok navíc, tak ho chytla za ruku a jednoduše ho vtáhla s sebou. On se zalekl, ale nic se nestalo. Najednou se z hrůzostrašné chodby stala obyčejná s obrazy po zdech. Alex se rozhlížel „Je tady takových pastí více?" „Jo. Celý dům je jedna obří past. Ale pokud máš černý náramek, tak se ti nic nestane. Pouze vetřelci budou zabiti." Kluk se podíval na dívku před ním, jak ho neustále drží za ruku „Viděla jsi to už někdy?" Kim se zastavila a pustila ho „Jo. Jednou. Přišli sem nějací chlapi, co chtěli Katy zabít. Stála před nimi jen v noční košilce a Max vedle ní normálně oblečený a celý nervózní. Já jsem tu byla teprve necelý měsíc, od útoku na moji rodinu. Katnies se jen pousmála a řekla „Pokud se ke mně dostanete aspoň na délku mojí paže, tak jste vyhráli." Chlapi se usmáli, a jakmile překročili práh, tak je něco rozsekalo. Byla tam spousta krve a mně se z toho udělalo zle. Tehdy mě taky pohotově odtáhl jeden sluha. A utěšil mě. Byl to právě Roman. Je strašně hodnej. Po nějaké chvíli ke mně došla Katnies a řekla mi „Nikdy si sem nikoho neveď. Jinak skončí stejně. Sem mohou pouze ti, co mají můj ochranný náramek nebo tajné kouzlo." Zdála se mi tehdy hrozně zlá a tajemná. Ale časem jsem poznala, že je to obyčejná holka, která chce jen klid od magie a zabíjení." Alex se podíval dívce do očí „A proč na tvoji rodinu zaútočili?" Kim se pousmála „To už není důležité." A došli pomalu k obřím dveřím. Kim se nadechla a zaklepala hodně hlasitě. Alex si prohlédl obří dveře, které se v zápětí otevřeli a stál v nich Max „Co potřebuješ?" Kim nic neříkala, popadla opět Alexe za ruku a vtáhla ho dovnitř. Max se uraženě postavil „Aspoň řeknu bů, Kim. A nedělej si z tohoto bytu holubník." Kim se usmála „Nazdar." Mekla a pustila kluka. Alex se pousmál na Maxe a omluvil se. Max se ušklíbnul „To nic hochu. Jen se od ní nenech zkazit." Doporučil mu a šel si sednout na pohovku. Kim šla dál. Zaklepala na jeden pokoj. Dveře se pomalu otevřely a ona tiše vešla dovnitř. Alex šel neustále za ní. Pak se dveře zabouchly a Kim nadskočila. Alex hned pohotově vykouzlil světelnou kouli, až se nad sebou pozastavil a uvědomil si, že automaticky začal kouzlit. Kim se po něm ohlédla a usmála se na něj „Jen klid. Vypadá to, že Katnies nemá moc dobrou náladu." A popošla několik kroků. Pak skočila do vzduchu a dopadla do obří postele. V tom se ozvalo „Já tě přerazím. KIM!" a od menší dívky se ozval smích. V místnosti se rožnulo světlo a Alex viděl dívčí pokoj, obří postel a v ní dvě dívky. Jednu vysmátou a druhou naštvanou, jak ji drží ve vzduchu nějakým kouzlem. On zrušil světelné kouzlo a pousmál se „Vy dvě si asi hodně rozumíte, že?" Kim se usmála „Jak se to vezme. Ale docela jo. Baví mě dělat jí naschvály." Katnies se posadila a vzdušné kouzlo se rozpadlo. Kim skončila v posteli jako palačinka na zemi. Jen stěží se vyhrabala z peřin. Katnies se postavila a s rudým zrakem si prohlédla Alexe „Vítej u mě doma. Doufám, že nezačneš dělat takové kraviny jako tito dva." Pak vyprostila Kim z postele a otevřela dveře „Neřekla jsem, že jsem utahaná, Kim." Dívka se pousmála „Já tě musela navštívit. Vypadala jsi sklesle." Katnies si povzdechla „Jen jsem byla moc mezi lidmi. Nic víc. Zítra jsem zase ok." Kim se rozzářila „Zítra trénink." Katnies se posadila „Dobrá. A vezmi i toto štěně." Kim se rozzářila a pak ji napadlo „Kde bude mít Alex pokoj?" Dívka sedící na posteli si povzdechla „A jo. Já ti to zapomněla říct." Lusknula prsty a najednou byly v bytě Kim. Ta se udivila „To je můj byt." A poté se zasekla „COŽE!" i Alex se podíval zaraženě. Katnies si jen zívnula „Potřebuješ někoho k sobě, ať mě neustále neotravuješ. Takto se o něj budeš starat ty." Oba dva mladí lidé se na ni podívali zděšeně a Katnies odešla dveřmi ven. Kim si jen povzdechla „Asi nám nezbude nic, než ji poslechnout." Alex se podíval udiveně „Proč mě dala k tobě do bytu?" Kim se posadila na pohovku „Asi proto, že jsem tu taková opuštěná a věčně ji chodím otravovat. Katnies nemá ráda lidi. Je nejraději sama. Jen Max je s ní neustále." Pak rezignovaně dodala „Budeš mít ten pokoj napravo. Já mám ten vlevo. Kuchyň je tady za rohem, pokud se ti nebude chtít vařit, tak jen zazvoň na zvonek a sluhové ti něco donesou. Koupelka je uprostřed mezi našimi pokoji. Záchod je hned vedle."

Alex se šel podívat do svého pokoje. Pak si prošel celý byt. Nakonec stejně padl do postele a usnul. Kim ho na chvíli probudila, kvůli večeři.