Dračí Satan

Jsem ti dlužen

            Další den se nikomu nechtělo vstávat. Kim probudila Alexe, že jdou na snídani ke Katnies. On se ztěží vyškrábal z postele. Spal jako zabité mimino.

Konečně se dostali před dveře, když už Katnies otevřela s úsměvem „Dnes nějak pozdě, Kim." A vyšla ven. Mladší dívka se podívala udiveně a s úsměvem skočila ze zadu na starší kamarádku. Ta jen ukročila stranou a chytila Kim do jedné ruky „Nepokoušej hada bosou nohou." Pronesla. Alex se jim zasmál, když z bytu vylezl Max „Vy jste mi dnes nějací živí. Co kdybych vám dnes dal písemky?" Kim se zašklebila, Alex se zatvářil nejistě a Katnies se pousmála „Škoda, že ti to dnes nevyjde. Dnes nejsem ve škole. Jdu na přípravy festivalu." Max se uraženě zašklebil „Kolik dní do roka jsi ve škole? Deset? Maximálně patnáct. Ne?" Katnies na něj vypláznula jazyk a šla napřed. Kim ji však zastavila „A co snídaně?" Max ji obešel „Je na stole." A doběhl Katnies.

Kim šla s Alexem do hlavní jídelny, kde bylo jídlo připravené. Sedla si ke stolu a povzdechla si „Zase ty jejich festivaly, jako by si to Lukas nedokázal zařídit sám. Proč tam musí být i Katnies." Alex si přisedl a nabral si jídlo „Co to bude za festival?" Kim si nalila kávu „Ohnivý festival. Na počest ohnivého ochránce. Každý měsíc je nějaký festival." Alex se rozhlédl po obří místnosti a uviděl obrazy na stěně. Poznal tam Katnies i s Maxem dokonce i Lukase. „To jsou ochránci?" zeptal se a neustále si prohlížel obrázky. Kim jen kývnula na souhlas.

Po jídle vyrazili do školy, ale měli velké zpoždění. Začali běhat, ale ani to jim nestačilo. Kim si povzdechla „A to máme zrovna toho šíleného matikáře. Ten bude zuřit. A Katnies taky." Jakmile zmínila její jméno, tak je nějaké kouzlo přemístilo do třídy. Kim se na lavici ukázal dopis „Příště míň kecej a víc běhej." A k tomu vysmátý smailik. Kim se usmála „Katnies, já tě příště uškrtím. Jen počky." Alex se rozhlédl, kam se může posadit. Kim si ho vzala k sobě „Katnies tu dnes nebude, tak můžeš sedět semnou." Alex ji poslechl.

Mezi tím Katnies čekala na Lukase, který rozdával poslední rozkazy ohledně výzdoby. Pak došel k dívce „Tohle se jen tak nestává, aby samotná Katnies pomáhala na přípravách." Pronesl celkem hrdě a panovačně. Dívka se pousmála „Zkus si ještě takto vyskakovat a dopadneš bledě, mladej. Nezapomeň, kdo z tebe udělal mága. Kdo tě vytáhl z té louže a dal ti domov. Kdo tě vychoval." Lukas jen zkřivil pohled a poodstoupil do uctivé vzdálenosti. Pak natáhl ruku se znamením rudého ohnivého kříže. Katnies se pousmála „No to je mnohem lepší." A lehce se dotknula toho znamení. Lukas se usmál a znamení zmizelo. Poté se uklonil. Katnies se rozhlédla „Máš týden volnosti. Pokus se nenadělat nějakou neplechu. Jakmile zjistím, že je něco v nepořádku, jdeš tam, odkud jsem tě vytáhla." Lukas se dívce podíval do očí „Já nikdy nezradím svoji zachránkyni. Jsem ti dlužen celým svým životem." A odešel.