Zatím Alex a Kim seděli u fontány, ze které stříkala červeno-oranžově-žlutá voda. Tak aby to vypadalo jako plápolající pochodeň. Alex se všechno užíval naplno „Je to tu vždycky takový?" Zeptal se dívky okusující jablko. Ta si vše prohlédla „Jo. Celé město je takové neustále. Katnies se to tu snaží všem žijícím obyvatelům zpříjemnit na maximum. Proto pravidelně pořádá různé akce, cvičení, podává různé informace, dodává nové zboží." „Nové zboží? Jak to myslíš?" zaujalo ho to. Kim se podívala na veselé lidi a zklamaně dodala „Ten kdo vejde, už jen stěží vyjde ven. Dá se s povolením jít a navštívit rodinu či přátele. Tedy pokud ještě nějaké máš. Ale jinak jsi tu prakticky jako v kleci. Jo... město je moderní. Má internet, satelity a všechny vymoženosti, ale co na tom, když nesmíš za bariéru." „Takže tu jsme jako v jedné obří kleci?" Kim tomu kývnula a dodala „Vejdi ztracená ovečko. Vejdi do vlčího doupěte. Budeš se mít blaženě. Poruš však pravidlo a skončíš jako povidlo." „Povidlo?" udivil se Alex. „Kdo vymyslel takové přirovnání?" Kim si povzdechla „Stejně bych tě s tím musela seznámit. Pokud se pokusíš odejít bez povolení či na svůj kámen někoho nezvaného pustíš dál, tak tě kámen vyhodí do povětří a zbude z tebe maximálně mastný flek podobající se povidlům." Alex se zakřenil „Takže na úkor toho, že se tu lidé mají tak pohodově, jsou tu uvězněni s tak těžkým pravidlem... A kdybych chtěl někoho zachránit z venku, tak to mohu udělat jak?" Kim si povzdechla „To nepůjde. Pokud bys chtěl použít svoji magii mimo bariéru, tak jednoduše vymizí. Proto ti, co opustili tyto prostory, žijí pouze jako obyčejní lidé. Jakmile jednou překročíš onu zeď, tak jen stěží vejdeš zpět." Alex se podíval na Kim „Proto se tomu říká město Osvobození? Protože tě to doopravdy osvobodí od magie?" Kim tomu přikývnula. V tom do jejich rozhovoru skočil Lukas „Ale je tu výjimka, že dostaneš osvobození. Katnies vezme na sebe tvoji kletbu a můžeš bez rozmyslu ven a zpět. Ale to dostaneš pouze za zásluhy." Alex se lekl muže v černém kabátu. Kim jen naštvaně řekla „Ale to platí jen pro ochránce. Tak mu tím nepleť hlavu." Lukas se pousmál na dívenku „Ale, tady se nám někdo čertí." A pinknul ji do nosu. Kim si ho chytila a chtěla mu to oplatit, ale nějak se jí to nepovedlo. Místo toho skončila Alexovi v náručí, který ji pohotově chytil. Oba zrudnuli.
A aby toho nebylo málo, tak se na scéně ukázala Katnies s Maxem. Kim se hned vymrštila ze sevření a postavila se na nohy. Katnies se jen lehce usmála a pohladila ji utěšujíce po hlavě. Pak zmizela. Max jen zaklel a začal ji hledat. Kim popadla Alexe a někam ho odtáhla.
Došli k nejvyšší věži, kde už na ně Katnies čekala. A akorát tam přistávala Sayuri s jedním drakem. Kim ji hned skočila kolem krku. Sayuri byla dívka menšího vzrůstu s bílými vlasy po zadek spletené dohromady fialovou mašlí. Byla ke Kim věkově nejblíže. Spíše vzhledově. Vedle Sayuri stál zelený drak velikosti autobusu. Uctivě se přivítal s Katnies a něco jí dal. Poté hned zmizel. Sayuri jen nafouknula tváře „Ani se nerozloučil." Měla dětinský hlas. Katnies ji s úsměvem pohladila „To nevadí. Stejně tě zase vyzvedne." Dračí dívka se uvolnila a silně objala strážkyni. Ta si jen povzdechla „Vážně tu nechceš zůstat s Kim? Jste si v tomto dosti podobné." Malá, dračí dívenka se pustila a kývnula na nesouhlas. Katnies ji pohladila „Já vím. S draky se cítíš mnohem lépe." A pozvala ji na festival. Všichni došli na náměstí a Max hned dal Katnies malý pohlavek „To se dělá, takto zdrhat!" Katnies se na něj podívala s nafouknutou tváří a dala mu do ruky jablko obalené v karamelu. Max ji podezíravě prohlédl „Kolik jsi toho snědla?" Katnies se jen otočila na patě „Nic." Pronesla s nezájmem a pomalu si to odkráčela k Sayuri. Ta se rozhlížela po lidech. Byla nesvá mezi tolika lidmi.
Katnies ji pohladila a ona se jí chytila za kabát jako malé dítě. Nakonec si to společně prošli. Kim jim dělala taky společnost. Po chvíli se Sayuri natolik rozkoukala, že s Kim začaly dělat naschvály Katnies, která z nich pomalu zuřila.
Vyvrcholilo to tím, že Kim a Sayuri vykouzlily malého draka, který proletěl nad celým náměstím a chrlil oheň. Katnies okamžitě kouzlo zrušila a hned je obě teleportovala k sobě. Obě dívky se tvářili provinile, ale šibalsky a vesele zároveň. Katnies si jen povzdechla a oboum dala na náramek pečeť, že ani jedna nemohla kouzlit. Sayuri se podívala hodně naštvaně. Katnies se vítězně usmála „Tady se dodržují pravidla, mladá slečno." Připomněla jí a pak je konečně mohla nechat jít. Dívky si i beztak užily různé atrakce.
Katnies opět někam zmizela, aby měla klid.
Max se bavil s Alexem a Lukasem. Alex se snažil opět zjišťovat informace o tom, jak se z něj může stát ochránce. Lukas se na toto téma hodně zakřenil „Mladej. O tom raději ani nepřemýšlej. Věř mi, kdybych měl na vybranou a věděl, co to bude obnášet, tak jím nikdy nebudu. Ale jsme vázání kouzlem, že nesmíme nic říct. Ale i když to zní super, tak to vůbec není. To co mi neseme, je horší, než skončit bez magie." Alexe toto ještě více nabudilo. V tom tajemstvím bylo něco, co ho neustále táhlo k tomu, aby to zjistil. Zajímalo ho to stále víc. Ale i Max ho takto odmítl. Nikdo nic nesměl říct. Alex byl zklamaný. Rozhodl se tedy, že si to časem zjistí přímo u Katnies.
ČTEŠ
Dračí Satan
FantasyDívka s neuvěřitelnou silou? Její nejlepší kamarád či sluha? Její děti, nebo jen nádoby? Je ona ta zlá, či ta dobrá. Ta, jež nepatří mezi živé. Ta, jež chce žít normálním životem. Dělá to pro dobro druhých, nebo pro své bezpečí? Bude zrazena svými n...