Dračí Satan

Upsala ses ty mě, ne já tobě

Katnies se okamžitě teleportovala k místu, kde měla být Sayuri vyzvednuta a našla tam zraněného zeleného draka. Okamžitě se k němu vrhla a prohlížela ho. Ten ji jen telepaticky ukázal, co se stalo. Katnies se zle podívala směrem za bariéru a uviděla tam dvě rudě zářící oči, jak číhají a čekají na vhodnou chvíli. Dívka měla chuť vběhnout ven a zabít onoho útočníka, ale Max ji pohotově chytil za ruku „Já věděl, že se něco stalo. Jinak bys ji tu nenechala." Katnies se udiveně po něm ohlédla. Max jasně zakroutil hlavou „Vím, že je tento drak vzácný, ale raději ho uzdrav, než abys sama padla do jejich pasti. Ten zrádce pak zmizne." Dívka se ještě ohlédla po útočníkovi, který čekal. Ale dala za pravdu Maxovi. Ten ji ještě nikdy neporadil zle. Přiložila ruku na dračí hruď a soustředila se na vnitřní zranění. Prvně srdce a plíce. Tento drak obdržel útok od černého draka s hodně velkou silou. Černý drak dokáže zaútočit nepozorovaně a zničit všechny vnitřní orgány bez poškození těla na povrchu. Katnies znala onoho draka osobně. Vyrůstala s ním prakticky, ale on se nechal svést na jinou cestu. Za jiným mágem, který ho využívá.

Dívce se podařilo draka zotavit aspoň natolik, že se mohl přemístit do bezpečného krytu. Ovšem Katnies byla se silami na konci. Max ji vzal do náruče a odnesl dom. V pokoji si ji posadil na sebe „Co ti ten drak ukázal." Katnies si jen odkašlala a Max ji pevně objal a hluboce políbil. Katnies získávala nazpět svoji sílu, a jakmile to šlo, tak se snažila od něj oddálit. Ale on ji držel a nepouštěl. Když ji konečně pustil, tak mu dívka vrazila facku a slezla z něj. Max se usmál a chytil ji za ruku, strhl ji na kolena před sebe „Začínáš si vyskakovat, holčičko." Jeho hlas zněl hrubě a zle. Katnies se mu odhodlaně podívala do očí „Nikdy mě nedostaneš, Maxi. Už jednou jsem ti říkala, že i když mě budeš milovat, tak budeš jen zklamán. Nejsem člověk. A ty to víš až moc dobře. Ano dlužím ti za život. Ale neznám city. Nedokážu tě milovat nebo opětovat ti jakýkoliv cit, Maxi." Katnies zněla ke konci smutně. Max ji vytáhl na nohy „Ale nic nemění na tom, že ses upsala ty mě. Ne já tobě. Proto mě budeš bez odmlouvání poslouchat." Dívka se mu opět zahleděla do očí. Její zrak byl rudý a jeho oči jasně modré, ale zlé a výhružné. „Řekni mi, co ti ten drak ukázal." Katnies si povzdechla „Ukázal mi jeho, jak útočí na mladé draky. Jak si je snaží podvolit a krade jejich kameny života. Zneužívá je k útokům na magické lidi, aby si je zotročoval. Buduje si armádu." Max ji konečně vlídně objal a položil ji do její postele. Beze slova odešel. Nechal ji ať se vyspí.

Další ráno byla Katnies jako zlámaná groše. Nechtěla se ani pohnout. Když ucítila přítomnost někoho jiného v pokoji. Chvíli poslouchala a pak jen vyčkávala, kdy kdo zaútočí.

Kim na sebe nenechala moc dlouho čekat. Sotva se Katnies otočila, tak na ni Kim skočila. Starší dívka ji opět chytila do levitačního kouzla, a v tom na ni skočila druhá, malá dívenka. Katnies rychle zareagovala a zmizela ze svého místa. Sayuri i Kim skončili v nadýchaných peřinách a se smíchem se škrábaly ven. Max hned vletěl do pokoje s hodně naštvaným pohledem „Kim! Sayuri! Co jsem říkal, krucinál. Že ji máte nechat v klidu." Obě dívky se smály a dívaly se vesele. Kim se postavila jako první „Jo...jo. Maxi. Já vím. Ale to prostě nešlo. Neudělat si legraci." A Sayuri tomu vesele přikývnula. Na to si Max všimnul Katnies opřenou o zeď jak se lehce usmívá. Tak tedy povolil. Vyhnal holky ven z pokoje a podíval se na nejstarší dívku „Jsi v pořádku?" Katnies se mu zahleděla do očí „Myslím, že se těm dvou nějak už vážně pomstím." Maxovi ztuhnul úsměv a jeho oči nabyly na strachu. Katnies ho však poplácala, usmála se ze široka a dodala „Neboj. Nezabiju je. Jen jim dám, co proto." A odešla do koupelny. Max se nejistě usmál „No... už teď je lituji."

Kim i Sayuri seděly u stolu a čekaly na snídani. Max si k nim přisedl „Kim. Ještě chvíli takto pokračuj a Katnies doopravdy ty nervy prasknou." Kim jen něco mekla a dívala na Sayuri, která si prohlížela nějaký diamant. Max poklepal na stůl a Kim se mu konečně začala věnovat. Pak si Max uvědomil, že nikde nevidí Alexe. Kim se pousmála „Ten ještě vyspává. Je jak mimino. Jenom by spal." Max si povzdechl a odešel z pokoje.