Miluji tě, Reeshi...

9

,,Hej, kam jdeš?!" jsem ještě uslyšel. Ale pak jsem bez odpovědi zavřel dveře. Život mě ničí. Zbavím se života...

Z pohledu Richarda

,,Hej, kam jdeš?!" zavolal jsem na Schneidera. Neodpověděl a odešel. Tu jsem si všiml papíru na zemi. ,,Hej, Schneider ztratil nějaký papír..." Začal jsem si ho potichu číst. Ne... do očí mi vyhrkly slzy. ,,Schneider chce spáchat sebevraždu!" zaječel jsem. ,,Cože?!" zařval Till. ,,Napsal kam jde?!" ,,Jo, tam, jak se nedávno oběsil ten chlap." ,,Do prdele, na co čekáme, jdem ho zachránit!" zařval Till ještě jednou. Než jsem se vzpamatoval, Oliver mě táhnul za ruku. ,,Pusť mě!" Pustil mě a utíkali jsme jako o život. Viděli jsme ho jak se pomalu blíží k danému místu. Nevydržel jsem to. Ať už se mu to nelíbilo, nebo jo, obejmul jsem ho. Zhroutil se v mi objetí.

Další kapitola je tady. Omlouvám se že je krátká, ale nemám více času. Taky mám deprese atd., tak jsem včera nevydala. Omlouvám se. Ale chtěla bych vám poděkovat za 95 vidění! Díky moc! Dobrou:* Vaše
--Lopata--