Sbírka

Lucius Malfoy/Aro Volturi (Crossover)

Bože, nikdy jsem si nemyslel, že odpovídat na inzerát s děvkou se tak vyplatí. Nikdy jsem nevěřil děvkám na objednávku, jen těm co znám a sobě, když jsem ještě jedna byl. Ale tohle, to bylo...zajimavé. Nové. Úžasné...

Jmenoval se Aro Volturi, měl krásné černé vlasy, podobné mým, jak délkou tak tvarem a vlastnostmi. Rovné, elegantní, aristokratické. Už poprvé, co jsem ho viděl na fotce jsem žasl, měl tak perfektní postavu. Všiml jsem si, že ji nemá jako muži, které obvykle vidívám; vypracovanou. Ani naopak, nebyl při těle. Byl tak perfektně štíhlý, až to tvořilo iluzi ženské postavy. Bohužel na fotce nebyly zachycené jeho oči. Ale tak, dokud by mi ho nekouřil, jeho obličej mě nenzajimal. Ovšem, na to jsem si ho právě objednal.

Přijel, respektive přiběhl až za mnou, k Malfoy Mannor, kde čekal u brány, než si pro něj dojdu. Pustil jsem ho, ale mí psi ani nekníkli. Divné. Vešel až dovnitř, kde jsem ho vyzval do svého pokoje, jež byl přes dlouhou chodbu. Další podivnost. Zaklepal asi za třicet vteřin.

Otvřel jsem tedy dveře a podíval se lehce dolů na něj. Nebyl malinký, ale menší, o tak o půl hlavy. Pak mě zarazily jeho oči. Jeho krvavě rudé oči. Zahleděl jsem se do nich...Na co jsem to sakra odpověděl?!

"Co jste zač?" zasyčel jsem klidně, ale on se jen sladce pousmál. "Také zdravím, mi amore..." Ach, Ital. Teď už se nedivím ničemu. "Jdeme rovnou k věci?" zavrněl nedočkavě. Zvedl jsem škádlivě koutek a bradu, na souhlas jsem ho popadl kolem pasu a přitiskl si ho na tělo, zasténal. "Co takhle...malou předehru? Ať už jsi cokoliv...líbíš se mi..." zavrněl jsem lehce vzrušeně pološeptem a sklonil jsem se k jeho krku, kde jsem ho cestou k posteli začal kousat. Tak krásně z toho sténal, zpoloviny jako žena. Byl tak sladký.

Už jsme se dostali k posteli, kam jsem si hned lehl na záda a vzal si ho na sebe, sjel jsem mu rukama na zadek a stiskl ho. "A-aaah...mhh..." zavrněl vzrušeně a zaklonil hlavu. "Můj pane..." špitl, je ještě sladčí než jsem čekal. Odfrkl jsem si posměšně a pohladil ho po tváři klouby prstů. "Svlékni se...co nejrychleji..." tohle dělám každé. Ale on to opravdu vzal zhurta. Jedním prudkým pohybem si strhl vše co měl na sobě. Překvapil mě. Pak začal bez dovolení svlékat mě, byl jsem rád, že normálně.

Nevím, co to se mnou bylo, ale nenamítal jsem nic o tom, že jsem mu nedal svolení. Bylo na něm něco tak děsivě vzrušujícího. Zachvěl jsem se, když jsem byl úplně nahý  opřený o polštář jen zády s jemně roztaženýma nohama; byla tu zima. Ale Aro se jen jemně pousmál a přehodil přes sebe dole deku a jeho hlava zmizela mezi mýma nohama a začala pracovat.

Na nic nečekal a hravě si mě vzal do pusy celého, já nahlas zasténal a zakryl si ústa, díky tomu přístupu jsem i zčervenal. Měl tak strašně šikovný jazyk, když s ním kroužil kolem dokola mé špičky a párkrát jeho špičku jazyka zasunul dovnitř. Neskutečně mě vzrušoval, až jsem stáhl obočí nahoru, byl dobrý. Po pár minutách jsem se ale neudržel a nahlas jsem spíš kňučel, jelikož jeho jazyk i hlava se začaly hýbat neskutečně rychle, skoro až nadlidsky a stále jen zrychlovaly. Dlouho jsem se neudržel a s hlasitým a velmi spokojeným zakňučením jsem vyvrcholil a vystříkal se mu hluboko do krku, on však ani nepípl a vzrušeně zavrněl. Pustil mě z pusy a bez problému, jakéhokoliv zadýchávání, zadusení se, nebo zvracení vylezl z pod deky nahoru a lehl si na mou hruď, začal mě hladit konečky prstů, jako by chtěl sklidnit mé tak rychle tlukoucí srdce.

"A-aah...A-Aro...co jsi...zač..." vydechl jsem, myslíc si, že je se mnou konec. Jako bych vzrušením, unavením umíral. On však jen konejšivě zašeptal: "Odpočívej, mi amore...ráno ti to řeknu," a políbil mě pod čelist na krk. Ani jsem neprotestoval a během několika sekund jsem usnul, tak moc mě znavil.

Čtyři ráno. Probudil jsem se a cítil na sobě něčí tělo, studené. Nevšiml jsem si, jak je Aro studený, dokud jsem se nezahřál tou dekou, Aro mi ležel po boku a chladil mi paži, kterou obsypával jemnými polibky, občas i kousanci. Zavrčel jsem a otočil hlavu. "Ty jsi stále tady...?" zeptal jsem se podrážděně. On se jen pousmál a políbil mě pod spodní ret. "Čekám na zaplacení." podivil jsem se. "Zaplatil jsem předem-" přerušil mě polibkem na koutek rtům "Nechci peníze...chci polibek, zlatíčko." zavrněl jemně. Nechápal jsem, ale byl jsem unavený...otočil jsem se k němu na bok, popadl ho kolem pasu a celkem vášnivě ho políbil na rty. Ten parchant mě snad očaroval. Proto ty oči! Oddálil jsem se.

"Ty jsi taky kouzelník, ne?" odfrkl jsem si opovrženě. Ale on jen zavrtěl hlavou a zamilovaně si povzdychl, držíc mě za tváře. "Pokud ty ano, budiž, mi amico, ale já jsem upír." zavrněl. Ztuhl jsem a pustil ho. Už jsem chtěl něco říct, ale on svou podivnou, nadlidskou rychlostí zmizel pryč...škoda...chtěl jsem ho požádat, jestli by mě neproměnil...tak příště, ty nadržená kurvo.

Příště.