Než začneme, chci vám strašně moc poděkovat. Za hvězdičky, přečtení, milé a podporující komentáře (pár osob je na téhle knize dokonce závislé, oficiálně se stávám drogovým dealerem) a hlavně za #77. (update: 18:45- #57) Místo ve fanfikci! Děkuju, miluju vás!❤✌ A teď už poslední den a poslední hádanka:
---------------------------------------------Tris: Poslední den, poslední hádanka... bojím se
Invisible: Já vím, Tristane
Položím mobil a přistoupím k oknu. Dlaň položím na chladné sklo, zavřu oči a zhluboka dýchám. Co mám Trisovi dát za nápovědu? Už mě nic nenapadá. Co když to neuhodne, co když jen mrhám časem? Co když si přeje, aby to byla nějaká holka? Co když bude zklamaný, že jsem to jen já? Co když mě za to bude nenávidět? Proč jsem mu vlastně tenkrát psala? Co když mu nechybím, co když už zapoměl?
Otázky neznají konce a mě už z nich jde hlava kolem. Neznám totiž odpovědi. Dnešek je jedna velká neznámá.
Tris: Tak šup, piš
Invisible: Bílé vlasy, dnes již jiné, spolu s modrýma očima to splyne. Důležitý člověk jsem byla, dokud jsem rodiče nepozbyla.
Tris: Já vážně nevím, kdo jsi! Mrzí mě to, ale nemám tušení. Prosím, prostě mi řekni tvoje jméno.
Invisible: Hra skončila Trisi. Sbohem.
ČTEŠ
Thirteen days of hope [Texting w/The Vamps]
FanfictionNeznámé číslo: Mám nabídku, jak můžeš moji identitu zjistit. Tristan Evans: Poslouchám Neznámé číslo: Budeš mít třináct dní a každý den hádanku. Všechny tě postupně dovedou k tomu, kdo jsem Tristan Evans: A co když to nestihnu jen za třináct dní? Ne...