Tris: Doufám, že dnes nemáš školu.
Invisible: Tristane Olivere Vance Evansi! Je sobota sakra, nemůžeš mě nechat se vyspat?
Tris: Však je už devět :))
Invisible: Já tě jednou zabiju, vážně!
Tris: Říkala si mi to často?
Invisible: Co?
Tris: Že mě zabiješ
Invisible: Vlastně ano, říkala.
Invisible: Měla jsem na to s Carrie plán, dokonce jsme vymyslely i místo, kam tě zakopem, když jsi nás jednou strašně naštval :D
Tris: Ty se znáš s Carrie?
Invisible: Bývaly jsme kamarádky, než jsem jí ublížili stejně, jako tobě...
Tristan už na nic nečekal. Vzal do ruky mobil a vyťukal číslo Carrie, své staré kamarádky.
,,Car?" zašeptal do mobilu, sotva to Carrie zvedla. Nebyli v kontaktu už tak dlouho...
,,Děje se něco Trisi? Proč mi voláš? Proč teď?" Ptala se zmateně Carrie.
,,Kdo nám dvěma ublížil úplně stejně?"
,,Cože?"
,,Ptám se, kdo nám v minulosti ublížil úplně stejně."
,,Nevím, Tristane. Ublížilo nám mnoho lidí. Proč se ptáš."
,,Víš, ozvala se mi jedna holka..."
19.27
Invisible: Modré oči jako led, přesto hřejí, ústa závistivá, přesto přejí.
Tris: Neporadila si mi o nic víc než-li včera.
Invisible: Nehledej nápovědu jen u mě.
Tris: To také nedělám, volal jsem Carrie. Na nic nedošla.
Invisible: S Carr jsem nebyla v kontaktu stejně jako s tebou. Ona už určitě zapoměla, neznamenaly jsme pro sebe dost na to, aby ti pomohla a abychom snad mohly být ještě kamarádky. U tebe tu naději ale mám Tristane. Byli jsme pro sebe navzájem téměř vše.
Tris: A kde mám teda hledat nápovědu?
Invisible: To já nevím. Každý den se modlím, abys na to za těch třináct dní došel, ale když se to nestane, už nikdy se ti neozvu, slibuju
ČTEŠ
Thirteen days of hope [Texting w/The Vamps]
FanfictionNeznámé číslo: Mám nabídku, jak můžeš moji identitu zjistit. Tristan Evans: Poslouchám Neznámé číslo: Budeš mít třináct dní a každý den hádanku. Všechny tě postupně dovedou k tomu, kdo jsem Tristan Evans: A co když to nestihnu jen za třináct dní? Ne...