23:09
Invisible: Úsměv je můj věrný druh, v osmi jsem měla ve vlasech červený pruh, můj vztah s mámou byl začarovaný kruh...
Tris: Jsi v pořádku?
Tris: Měl jsem strach
Invisible: Po vyjedení všech mých zásob čokolády a shlédnutí Hvězdy nám nepřály a všech dílů 13 Reasons why už ano :))
Tris: To je dobře
Invisible: Nechci se o tom ale teď bavit...
23:34
Invisible: Už máš před sebou jen tři nápovědy.
Tris: Já vím
T R I S T A N :
Bohužel to vím až moc dobře. A stále netuším, tedy, tuším, ale to je přece blbost.Protřu si oči a ospale zívnu. Dnes jsem jen seděl celý den u mobilu a koukal jsem, jestli mi nenapsala.
Je divné říkat ONA. Mnohem raději bych věděl její jméno... ale co s tím nadělám.
Ovšem díky ní jsem se vyhl Jamesovu krákorání a vrkání o té holce ze skateparku. Chodí tam teď každý den, ale ne a ne na ni narazit.
Povzdechnu si. To se Jamesovi cvrliká. Navíc teď, když máme v létě volno a pojedeme jako vedoucí na tábor. On už vidí sexy holky v plavkách, zatímco já v myšlenkách vidím jen temno, protože si ji neumím představit.
Znovu si vzpomenu na slova stýčka Todda. ,,Trisi, ty a kluci budete dokonalí vedoucí. Sháníme ještě někoho, tak kdybys o někom talentovaném na hudbu věděl..."
Něco mě napadne. Popadnu mobil a napíšu zprávu.
23:59
Tris: Ty přece umíš hrát a zpívat, je to tak?
ČTEŠ
Thirteen days of hope [Texting w/The Vamps]
FanfictionNeznámé číslo: Mám nabídku, jak můžeš moji identitu zjistit. Tristan Evans: Poslouchám Neznámé číslo: Budeš mít třináct dní a každý den hádanku. Všechny tě postupně dovedou k tomu, kdo jsem Tristan Evans: A co když to nestihnu jen za třináct dní? Ne...