Tris: Zachraň mě!
Invisible: Co se děje?
Tris: James tu pořád mele o nějaké modrovlasé holce, kterou před dvěma dny potkali před skateparkem. Jmenovala se Sophie, či jak, a Jamie je z ní úplně mimo.
Uchechtnu se. Kdyby jen Tris věděl... a pak se zarazím. Proč o mně James mluví?
Invisible : A proč o ní mluví? :D
Tris: Asi se do ní zabouchl :D
Omg cože? To nene. Převalím se na posteli na břicho. Jestli se mi chtělo od příchodu domů ze školy spát, teď jsem plně při smyslech.
Invisible: Ale prosimtě :D to určitě ne
Tris: Ale jo, znám ten jeho pohled
Ježíš kriste. Co teď? V duchu se okřiknu. Co blbneš Sophie! Uklidni se. První vyřeš Tristana, pak můžeš přemýšlet nad Jamesem.
Invisible: Tak btw, co by sis představoval jako dnešní nápovědu?
Tris: Netuším
Invisible: Tak nic no :D
Invisible: Plnila jsem si sen, to byl první den, když podívali jsme se na sebe jen, a já věděla, že jsem anděla viděla, a to nejen kostýmem...
Tris: Můžu otázku?
Invisible: Ptej se
Tris: Co tvoje rodina?
Invisible: Měla jsem mámu a tátu, jsem ale jedináček
Tris: Znala máma tebe a tvé rodiče?
Invisible: Ano. Teta Carr mě znala moc dobře a naše taky.
Tris: Tak proč nevěděla, kdo by mi mohl psát?
Povzdechnu si. Teta Carolyn byla hodná a určitě tušila, že bych to mohla být já. Ale po tom, co se stalo... nechtěla dávat Tristanovi plané naděje.
Natáhnu ruku a z nočního stolku si vezmu fotku v rámečku. Vytáhnu ji. Je to snímek, kde mě objímá vysoký, o čtyři roky starší blond chlapec. Jemu je na fotce tak čtrnáct, mě deset.
Na snímek dopadne slaná horká kapka...
ČTEŠ
Thirteen days of hope [Texting w/The Vamps]
FanficNeznámé číslo: Mám nabídku, jak můžeš moji identitu zjistit. Tristan Evans: Poslouchám Neznámé číslo: Budeš mít třináct dní a každý den hádanku. Všechny tě postupně dovedou k tomu, kdo jsem Tristan Evans: A co když to nestihnu jen za třináct dní? Ne...