7.Část

310 12 0
                                    

**Zoey**

S trhnutím se otočím a uvidím ve dveřích stát Harryho. Totálně mě překvapil. „C-co tady děláš?“ vykoktala jsem ze sebe stále v šoku že tu je. „No popravdě, chtěl jsem ti jít pomoct s tou tvou děsně důležitou prácí, když jsi odmítla mé pozvání.“ řekl a šibalsky se usmál. Sakra! Nahrnula se mi krev do tváří a najednou jsem si přála propadnout se do země, jak jsem se styděla. Měla jsem si zamknout. Sedla jsem si na postel a Harry přišel blíž do pokoje. „Takže.. film je to důležitější než zábava?“ řekl. Nevypadal naštvaně, spíš se divil. „Takhle to není Harry. Jen jsem nevěděla,no.. jestli ti jsem pořád schopná odpustit a jít s tebou ven. Promiň, ale takhle to prostě cítím.“ řekla a jsem a myslela jsem to vážně. Harry přešel ke mně a sedl si ke mně na postel. „Ale tys mi nedala šanci ti to vysvětlit Zoey. Myslím, že bych si druhou šanci zasloužil.“ koukl se mi do očí. „Já nevím Harry..“ začala jsem. „Ale já jo.. Zoey prosím.“ udělal na mě psí oči. Ach jo! Nesnášim že jsem tak snadno manipulovatelná. „Fajn.“ řekla jsem mu. „Ale pokud to zkazíš, jinou u nedostaneš, nikdy rozumíš?!“ řekla a jsem amyslela to smrtelně vážně. „Slibuji!“ řekl a najednou vypadal šťastně. Jen jsem se nepatrně usmála a čekala, jak začne. „Mmm.. myslím, že bychom si mohli nejdřív užít večer, co říkáš?“ zeptal se. „No tak fajn. Kam jdeme?“ byla jsem překvapená. „To nech na mě.“ šibalsky se usmál a já se začala trochu bát. O.o

****

(Pusťte si: Example- Kids again )

S Harrym jsme vyrazili ven. Už byla tma a město bylo vážně krásné. Všude svítily světla. Nádhera. Harry na mě předtím musel chvilku počkat. Musela jsem se převléknout. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si vzala černé legíny, dlouhé bílé tílko a džínovou vestu. Na nohy jsem si obula bílé kotníčkové Converse a zvala jsem si malou kabelku přes rameno. U Harryho nikdy nevím, kam mě vezme, takže doufám, že jsem se neoblékla nějak nevhodně. Harry měl na sobě bílé třičko, pod kterým se rýsovaly jeho svaly a jeho obvyklé černé kalhoty. Mmm.. byl sexy, každopádně to jsem si nechtěla přeiznat. Ani nikomu jinému. Od té doby, co jsme vyšli z campusu jsme se bavili. Šla jsem všude za Harrym a vůbec neměla tušení, kde se nacházíme, ale věřila jsem mu, takže jsem šla všude za ním. „Mám nápad.“ řekla Harry šibalsky a usmál se. Nacházeli jsme se asi na nějaké třžnici, nebo co to bylo. „Ale ne..“ :O řekla jsem a trochu jsem se bála toho, co vymyslel. Když se Harry takhle zatváří, vymyslí vždy nějakou blbost. A teď tomu nebylo jinak. Rozhlédl se kolem sebe a ze stánku s květinama vytáhl jednu růži. Ještě mě stihl chytit za ruku a zakřičel „Utíkej!“ a já běžela s ním. Dělá si ze mě srandu? Jak malé dítě. Ohlédla jsem se a uviděla nějakou starou dámu jak nadávala něco španělsky. Ou jéé.. vypadá, že jí pěkně naštval. Když už jsme byli z dohledu zastavili jsme se, abychom se vydýchali. Strčila jsem do Harryho pořádně. „Co to mělo znamenat Stylesi! Chováš se jako malé dítě!“ řekla jsem mu naštvaně a dál lapala po dechu. Harry se začal smát. „Ale no tak Zoey..“ řekl a dál se smál. „Pro tebe.“ řekl a podal mi růži. Pořád se tak nějak usmíval. Nevydžela jsem to a začala se smát. „Ty jsi pako Stylesi.“ řekla jsem a dál se smála. „A proto mě máš tak ráda. Ale uznej, docela vzrůšo ne? Myslím že se potřebuješ uvolnit.“ řekl a dál se usmíval. „Radši už pojď.“ pobídla jsem ho a vydali jsme se pryč. Já s růži v ruce. Harry přehodil ruku přes moje rameno, ale já ho setřásla a začala utíkat. Ani nevím proč, ale chtělo se mi najednou utíkat. Harry byl zmatený ale rychle mě dohnal. Pořád jsem se smála. Nevím, čím to bylo, ale bylo mi s ním dobře. Spomalila jsem a následovala Harryho. „Pojď, chci ti něco ukázat.“ chytil mě za ruku a tahal mě pryč. Došli jsme doprostřed náměstí. Byla tam velká kašna a několik vodotrysků. Vypadalo to nádherně. Bylo to ze všech úhlů osvětlené. „Zoey?“ uslyšela jsem za sebou Harryho hlas. „No?“ otočila jsem se, ale to jsem dělat nemla. Okamžitě mě stčil a já už nohama stálave vodě. „Harry Edwarde Stylesi! Tohle jsi posral!“ vyskočila jsem ven a začala nahánět Harryho. Utíkal mi, ale já ho nakonec dohnala a začala jsem ho tlačit do vody. Nakonec se mi to podařilo. „Jsem vítěz!“ zakřičela jsem vítězoslavně a oslavila to vítěžným tanečkem. Harry chytl záchvat smíchu a já s ním.“Pozór!“ zařvala jsem a v tu chvíli už jsem skočila za Harrym do kašny. Začali jsme probíhat pod všema vodotryskama a bylo nám úplně jedno, že jsme celý mokrý. Byla to zábava. Ani si nepamatuji, kdy jsem se tak naposledy bavila. Harry mě chytil a nedzvedl mě. Já jsem kopala a křičela ať mě dá dolu ale on se jen dál smál. Nakonec mě hodil do vody. „Harry!“ zařvala jsem na něj a ukázala do leva. Blížil se k nám policista. Panebože. Chytla jsem se Harryho a oba jsme vyběhli z kašny a utíkali pryč co nejdál od něj. Furt jsme ale byli vysmátí a vůbec nám nevadilo, že jsme úplně promočení. Po chvíli jsme se zastavili u nějakého obchodu. Přitlačila jsem Harryho ke zdi domu a zašeptala mu do ucha. „Počkej tu. Hned jsem zpátky.“ otočila jsem se a vydala se do obchodu. Nakupila jsem asi 8 ruliček toaletního papíru a šla za Hazzou. Tomu jsem neřekla, co jsem koupila. Jen jsem ho zase chytla za ruku a táhla ho pryč. Nevím kam jsem šla a le bylo mi to jedno. Najednou jsme se ocitli někde v nějaké ulici. Podíl cesty bylo postaveno několik domů. Úžasné! Z tašky jsem vytáhla toaletní papír a začala ho házet na domy a u toho jsem se smála jak debil. Harrymu po chvilce došlo co dělám, tak se ke mně přidal. Ve všech domech bylo zhasnuto. Asi všichni spali, jenže u posledního domu se najednou rozsvítilo světlo. „Sakra! Harry padáme.“ Z domu vyběhl nějaký starší pán a začal na nás nadávat. S Harrym jsme vzali nohy na ramena a utíkali co nejdál jsme mohli. Nakonec jsme utíkali až do campusu. Došli jsme až ke mně na patro a zastavili jsme se před mýma dveřma. „Takže..“ řekla jsem. „Takže..“ pokračoval Harry a oba jsme se zasmáli. „Děkuji za tento večer Harry. Moc jsem si to užila.“ řekla jse a usmála se na něj. „To já taky. Doufám, že si to někdy zopakujeme.“ odpověděl. Nevím čím to bylo, ale byla jsem šťastná. „Jop.“ řekla jsem a začala se smát. Otočila jsem se ke dveřím a snažila se odemknout dveře. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že mu něco dlužím. Jen tam tak stál. „Dobrou Harry.“ řekla jsem, rychle se k němu otočila, políbila ho na tvár a ihned skočila do pokoje a zavřela za sebou dveře. Opřela jsem se o dveře a začla se smát.

****

Byla noc a já spala. Po dnešním večeru se mi spalo strašně dobře, teda do té doby, než mě vzbudil hluk na chodbě. „Buďte ticho!“ zařvala jsem a schovala si hlavu pod polštář. Vážně se mi chtělo spát. Slyšela jsem nějaké kroky, pády na zem, cinkání lahví a pál opileckých výkřiků. „Héj hou.. Zo! Zoeeeyyyyy! Kuk!“ Úplný žvásty jsem tam slyšela. O počkat?! Zdálo se mi to, nebo jsem slyšela moje jméno? Kruci! Vždyť vím, komu ten hlas patří! Rychle jsem vyběhla z postele a utíkala otevřít dveře. Před mýma dveřma se válel Harry. Byl totálně namol. „Harry co tu děláš?“ zašeptala jsem. „Zoeeeeeyy! Krásná Zoeyyyy!“ bylo jediné, co říkal. No to snad ne. -.- Rozhlédla jsem se po chodbě. Zatím tam naštěstí nikdo nešel. Chytla jsem ho za ruku a snažila se ho dostat do mého pokoje. Harry byl naprosto vysmátý, jenže, když jsem ho dostala na postel, začal brečet. „Harry? Harry! C-co se děje?“ byla jsem naprosto zmatená. Nikdy jsem ho neviděla v takovém stavu. „Zoey. Ona..“ řekl a odmlčel se. „Ona? Harry kdo? A ona co?“ zeptala jsem se ho. „Ona...“

________________________________________

Co se stalo? Kdo je ona? A proč Harry brečí? 

The Untouchables CZKde žijí příběhy. Začni objevovat