My Psychology Teacher {CZ}

Asi ji mám rád

Další den ráno ve škole po hodině psychologie šel Scott za Emmou.

,,Ahoj, Emmo..." pozdravil nesměle, ,,Musím si s tebou promluvit, mohla bys za mnou po vyučování zajít do kabinetu?" koukala na něj trošku zděšeně, ,,Jde o Ruby..." dodal a ona se lehce uklidnila.

,,Jasně, přijdu." pousmála se a odešla ze třídy.

Scotta čekaly dnes ještě další čtyři vyučovací hodiny, ale on byl stejně myšlenkami mimo. Myslel na včerejší večer, na Ruby, na jejich polibek. Zajímalo ho, jestli na něj i ona myslí. ,,Sakra!" vykřikl, ,,Vzpamatuj se, Scotte!" řekl tiše a jemně si nafackoval, když zazvonilo na další hodinu. On měl ale teď volno, takže se odebral do svého kabinetu, kde jeho kolegové byli právě na hodině. Využil toho, že je sám, a začal hledat v informacích o studentech číslo na Ruby, aby ji mohl alespoň telefonicky zkontrolovat. Během chvilky ho našel a hned jejvytočil.

,,Haló?" ozvalo se na druhé straně.

,,Ahoj, Ruby, tady Scott Brown." chvíli se nic nedělo a Scott začal mít divný pocit.

,,Oh...Ahoj." byla nespíš překvapená, že jí volá.

,,Já...chtěl jsem jen vědět, jestli ti je už lépe." popravdě, chtěl jen slyšet její hlas.

,,Jo, už je mi mnohem lépe, díky..." šlo slyšet, že se pousmála, ,,Myslím, že už bych mohla zítra do školy. Jen to bude chtít trochu makeupu na zamaskování těch modřin." řekla s dávkou humoru, ale Scotta to moc nepobavilo.

,,To je fajn, ale nemusíš nikam spěchat."

,,Já vím... Díky, že jsi zavolal. Musím už jí, měla bych si zajít ještě do lékárny pro nějaké prášky proti bolesti. Měj se." řekla a chtěla zavěsit.

,,Počkej Ruby," vychrlil rychle Scott, ,,já ti je můžu vzít jak půjdu z práce, lékárnu mám po cestě."

,,Vážně? To by bylo moc fajn...Děkuju."

,,Jasně, žádnej problém." usmál se.

,,Tak zatím." zavěsili.

Čtyři vyučovací hodiny uběhly a Scott měl stále v hlavě jen Ruby. Když šel ze své poslední hodiny zpátky do kabinetu, potkal na chodbě Emmu.

,,Zdravím." pozdravila zdvořile.

,,Ahoj, Emmo!" pozdravil Scott nadšeně a začal odemykat dveře kabinetu, ,,Pojď dál, neboj, nezdržím tě dlouho." řekl a ona vešla do místnosti, kde jí Scott ukázal, kam si má sednout.

,,Takže, proč jsem vlastně tady?" zeptala se s úsměvem.

,,Viděla si poslední dny Ruby?" zeptal se Scott.

,,Ne, ale psala mi, že je prý nemocná..." odvětila téměř okamžitě.

,,A co Davida?"

,,Davida?" podivila se jeho otázce, ,,Ne, toho jsem neviděla od pátku, kdy jsme byli s Ruby, Davidem a Adamem v baru."

,,A ten David, nevíš, jaké je jeho příjmení?" zeptal se opatrně.

,,Hewitt, proč se na něj ptáte?" 

,,Jen..." musel si něco vymyslet, ,, Doučoval jsem v sobotu Ruby a ona se mi o něm zmínila, prý chce studovat psychologii, tak jsem si s ním chtěl dát schůzku a poradit mu, co bude třeba na přijímačkách a tak..." větší kravina ho snad nemohla napadnout, ,,Prý je to fajn kluk." je to pěkněj hajzl, pomyslel si a zadržoval v sobě vztek.

,,Aha, tak to on je no." usmála se a Scott měl co dělat, aby jí neřekl, co David udělal. ,,Já vám klidně tu schůzku domluvím, jestli chcete."

,,No, spíš bych si od tebe vzal na něho číslo."

Omlouvám se lidi za ukončení předchozí kapitoly, ale na "něco víc" bylo ještě podle mě moc brzo, takže si počkejte ♥