Sen

658 76 1
                                    

Stál jsem v místnosti. Vymalováno bíle a až na jedno černé křeslo byl pokoj bez nábytku. Rozhlížel jsem se a všiml jsem si díry ve zdi. Popošel jsem k ní a podíval se, co je na druhé straně - chodba. Byla mi povědomá.
,,Ahoj Nico, rád tě zase vidím." ozval se hlas za mnou. Otočil jsem se za ním a spatřil plešatého a beznosého muže v černé noční košili. ,,Vy mě znáte?" zeptal jsem se. Ten plešoun se postavil a chtěl mě chytit za ruce, ale já mu uhnul.
,,To jsem já, Tom!" řekl a ukázal na sebe. Znovu jsem si ho prohlédl. ,,Nemožné, měl bys být už mrtvý." odporoval jsem. ,,A ty ne?" opáčil [damn he's smart]. ,,Co chceš a proč vypadáš tak, tak vypadáš?" Dal jsem si ruce na boky, ale pak jsem se zase spustil podél těla, protože mi to až moc připomínalo  způsob, jakým mě Will prověřoval. ,,Já- já ti to později vysvětlím. Teď tě o něco chci požádat."
,,No povídej," protočil jsem očima. ,,Přidej se ke mně. Přidej se ke mně! Pak to tu můžeme celé ovládnout!" Tomův [ani ne moc vřelý] úsměv se stočil do děsivého úšklebku. Takhle vypadala Piper, když s ní Percy prohrál sázku. ,,Nemůžu a ani nechci. Mám přítele, rodinu a domov, který mě přijímá takového, jaký jsem. Jdi si ovládnout svět sám. Já nejsem ty." - ,,Můžeš s sebou vzít svého přítele i Biancu." řekl naléhavým tónem. Bianca, na ni už jsem dlouho nemyslel. ,,Bianca umřela. A vážně s tebou jít nechci!" Měl jsem chuť mu to zakřičet do obličeje, ale nečistil jsem si zuby a nechtěl jsem ho zabít hned po prvním setkání.
Jeho výraz ztvrdnul a on se ke mě otočil zády. A zmizel.

-

Teď jsem ležel na v posteli. Otevřel jsem potem zalepené oči. Těžce se mi dýchalo. Sedl jsem si a začal jsem přemýšlet o našem rozhovoru, když v tom mi něco došlo. Ta díra ve zdi, tu jsem vytvořil já. Zvedl jsem se a uprostřed noci jsem se vypařil stíny do temných chodeb Bradavic.

Nico in Hogwarts // HIATUS // EDITINGKde žijí příběhy. Začni objevovat