Když jsme s mámou večeřeli, zazvonil jí telefon. Zvedla se ze židle, zvednula ho z malého stolku v rohu místnosti a přiložila si ho k uchu.
„Ano?” ptala se.
„Ahoj, Rolfe,” usmála se.
„Opravdu?”
„To je super. Jsem moc ráda.”
„Jo, řeknu jí to.”
„Pa pá, tak zítra.”
Potom se s úsměvem posadila na svou židli.„Lisso... Volal mi Rolf, ohledně našeho nového bydlení... Budeme se stěhovat.”
Když to dořekla, jídlo mi zaskočilo v krku.
„C-cože? Stěhovat? A-ale... Kam?”
„Neboj se, je to jen kousek od suď, navíc, budeš to mít blíž do školy a taky k Ellie domů.”
„D-dobře. Ale kam přesně?”
„K Sartoriusovým.”____
Dnes je úterý. Včera jsme s mámou celé odpoledne balily věci, protože dneska po škole se přestěhujeme k Sartoriusovým.
Ráno se u nás stavili stěhováci, aby nám vše odnesli. Abych řekla pravdu, jsem docela nervózní, a to nejen kvůli Jacobovi.
Ještě nikdy jsem se nestěhovala, od malička žiju s mámou v našem domě. Ale těším se. Jejich dům je určitě krásný.____
Skončila škola a já čekám venku, až mě máma a Rolf vyzvednou. Jacob už je prý doma.
Po pěti minutách na školní parkoviště přijelo černé auto, ze kterého vylezl Rolf a zamával na mě. Pozdravila jsem se s nimi a nastoupila do auta.
Když jsme dorazili, zalapala jsem po dechu. Byl to ten nejkrásnější dům, jaký jsem kdy viděla. Byl obrovský.
Vevnitř vypadal taky nádherně.
Velká francouzská okna, naleštěná podlaha, krásný nábytek, vše moderně zařízené.
Po chvíli po schodech vedoucích do dalšího patra přišel Jacob.„Ahoj,” pozdravila jsem ho.
„Ahoj, Liss. Jak se ti tu líbí?”
„Je to nádhera.” odpověděla jsem po pravdě.
„Pojď, ukážu ti tvůj pokoj,” zasmál se.
Vyšli jsme po schodech nahoru a zamířili ke světle šedým dveřím.Když Jacob otevřel, zůstala jsem ohromeně stát na místě.
„T-to je dokonalý!”
„Jsem rád, že se ti tu líbí.” usmál se na mě. Vešla jsem do vnitř. Bylo to tak nádherné... Všimla jsem si dvou dveří, které byly na bočních stěnách mého nového pokoje. Otevřela jsem ty na pravo, byla v nich krásná koupelna. Přešla jsem na druhou stranu, k dveřím nalevo a taky je otevřela. Za nimi byla prostorná šatna.„J-já... Nemám slov...”
„Pojď, provedu tě po zbytku domu.” řekl a vzal mě za ruku.Takže... Tentokrát trochu kratší kapitola, omlouvám se, ale poslední dobou jsem pořád někde pryč, a tak... Snad se příběh líbí, a omlouvám se za chyby😊.
Lissa ^^
ČTEŠ
My stepbrother | Jacob Sartorius
FanfictionNikdy jsem ani nesnila o tom, že ho někdy uvidím. Že se mu budu moct podívat do očí. Že uslyším jeho hlas. Že budu moct trávit chvíle v jeho přítomnosti. Že budu moct být s ním.