My stepbrother | Jacob Sartorius

• 9 •

Mark rozhodnul, že se koukneme na film. Konkrétně horor.
Nemám ráda horory, hrozně se bojím, ale nechtěla jsem to říkat, takže jsem na to přikývla.

Kluci zapnuli televizi a nějaký vybrali.
„Nemám udělat popcorn?” nabídla jsem se.
„No, jestli ti to nevadí,” usmál se Hunter.
„Takže jo,” zasmála jsem se a šla do kuchyně.
Po chvilce hledání jsem popcorn našla a dala ho do mikrovlnky.
Když byl hotový, dala jsem ho do velké misky.
Potom jsem se vrátila do obýváku a sedla si na pohovku mezi Huntera a Jacoba.

Když film začal, řekla jsem si, že se nesmím bát. Bohužel kluci vybrali hodně děsivý horor, takže jsem se bát začala okamžitě. Rozbušilo se mi srdce a vyschlo mi v krku.
Při jedné scéně jsem sebou prudce trhla, protože jsem se hrozně lekla.
Jacob si toho všimnul, kouknul se na mě a povzbudivě se usmál. Úsměv jsem mu křečovitě oplatila a dívala se dál.
Skoro na konci jsem se lekla tolik, že jsem vyjekla. Kluci se na mě otočili a Jacob mi stisknul ruku, což mě uklidnilo.

Když to skončilo, odnesla jsem misku od popcornu a vrátila se za nimi.
„Co budeme dělat?” ptal se Mark.
„Co si zahrát flašku?” navrhnul Brandon.
„Tak jo,” odsouhlasil Jacob.
„A nepůjdeme ven? Bude větší sranda.” řekl Hunter.
„Tak jo,” řekla jsem.

Potom jsem šla do pokoje, kde jsem si oblékla ryflové kraťasy a bílé tričko s kapsičkou. Pak jsem seběhla schody a vyšla ven na zahradu, kde jsem si sedla ke klukům. Ti se mezitím taky převlékli z plavek.

„Tak jo, začnu.” oznámil nám Jacob a roztočil flašku. Ta skončila u Marka.
„Takže, Marku... Pravda nebo úkol?”
„Úkol.”
„Polib Brandona.”
„Cože?!”
„Dělej.”
„Achjo...” vydechl Mark.
Potom se naklonil k Brandonovi a dal mu krátkou pusu.
„Tak jo, teď já.” řekl Hunter.
Tentokrát flaška skončila u mě.
„Pravda nebo úkol?”
„Pravda.”
„Dobře... Máš kluka?” zeptal se a já ucítila, jak se Jacob vedle mě napjal.
„Ne, nemám.” řekla jsem po pravdě.
Teď byla řada na Brandonovi. Roztočil flašku. Skončila u Huntera.
„Pravda nebo úkol, Huntere?”
„Úkol.”
„Achjo, nic mě nenapadá... Tak třeba skoč do bazénu, i s Markem.”
„Hej! Proč já?” protestoval Mark.
To už se ale Hunter zvednul a popadnul Marka za paži.
„Počkej, půjdeme taky, chci mít jistotu, že to vážně uděláš.” zarazil ho Brandon. Potom jsme se všichni zvedli a vydali se k bazénu. Mark se celou dobu vzpouzel.
Když už jsme stáli u okraje, Brando do Huntera mírně strčil, aby ho popohnal.
„Nechceš si tam skočit sám?” nabídnul Brandonovi.
„Ani ne,” odpověděl.
Jenomže potom do něj Mark strčil a nakonec se začali strkat všichni, až to přešlo v malou rvačku doprovázenou jejich smíchem.
Potom se jeden z nich prudce ohnal, omylem do mě strčil a mě to podklouzlo, takže jsem se zřítila do vody.
Potom jsem se silně praštila do hlavy.
Poslední, co si pamatuji byl křik a silné paže které mě vytáhli a přivinuly mě k silné hrudi. Potom už jen tma.

Jak jsem slíbila, tady ještě jedna kapitola, je trošku kratší, ale snad se líbí.

Vaše
Lissa ^^