Marichat

Kino

--Pohled Marinette--

,,No .. byla jsem totiž teď v pokoji u Ladybug a ta mi to řekla .. Hihi'' usmála jsem se a on skoro zčervenal. Ale pak šel zamnou a chytl mě kolem pasu a potichu mi do ucha zašeptal.

,,Takže teď už to víš, ale nikomu to neříkej! Utajíš to Princezno?'' řekl to a já se začervenala jako nikdy předtím. Bylo to divný, protože když jsem mu odpovídala už jsem ani nekoktala a to jsem věděla že to je Adrien.

,,Pff .... neboj já umím udržet tajemství Kocourku'' mrkla jsem a on se začervenal také, ale přes jeho masku jsem to skoro nepoznala.

,, To je dobře, takže už bys měla jít domů. Vidím že už jsi zdravá a já řeknu doktorům že jsi okay.. platí Princezno?'' přikývla jsem a on mě odnesl domů. Pak jsem jen viděla jak pomocí tyče vyráží do nemocnice. Pak jsem šla domů a pak do pokoje a usla jsem.

--Pohled Adriena--

Řekl jsem všechno doktorům a oni souhlasili .. naštěstí. Pak jsem se vydal za svou Princeznou do jejího pokoje. Vešel jsem jejím oknem, protože ho měla otevřené na větračce. Sednul jsem si k posteli a hladil ji po vlasech.

,,Sladké sny Princezno.'' řekl jsem a dal ji krátkou pusu do vlasů a odešel jsem. Šel jsem k sobě domů, kde jsem se proměnil na Adriena a začal jsem si nachvíli mluvit s Plaggem. Po chvíli jsem, ale usnul a zdál se mi sen.

SEN

,,Marinette já jsem Černý Kocour.'' řekl jsem a Marinette se na mě zamračila.

,,Ty jsi Černý Kocour a já Beruška, ale koho to zajímá Adriene!? Nikdo se tě na nic neptal ani já ne!'' řekla a já otevřel pusu dokořán, protože mi řekla že je Beruška.

,,Ty-ty jsi Beruška?!?!'' zeptal jsem se, protože jsem jí to nechtel věřit, ale ona přikývla a proměnila se a řekla.

,,Adriene nemiluju tě. Vstávej.'' řekla a pak zmizela.

KONEC SNU

,,Adriene vstávej musíš do školy!'' řekl Plagg  a tak jsem vstal a došel hned ke koupelně a pak jsem se šel obléct.

,,Plaggu zdál se mi divný sen. Marinette řekla že je Beruška a řekla že mě nemiluje.. ach.'' dořekl jsem to a Plagg nahodil výraz co říkal ''nezájem''.

,,Super, ale měl bys jít do školy, protože je 7:53 a ty si furt doma.'' podíval jsem se na hodiny a měl pravdu. Rychle jsem oblékl, vzal jsem si snídani a běžel jsem ke škole. Cestou do mě, ale někdo vrazil.

,,Omlouvám se. Moc mě to mrzí, ale už musím jít.'' zjistil jsem že to byla Marinette, ale než jsem ji stihl pozdravit utekla. Když jsem přiběhl ke škole, viděl jsem už Marinette u Alyi a tak jsem šel za Ninem.

,,Čau Bro'' řekli jsme oba najednou a pak jsme se tomu zasmáli, ale v tu dobu za námi přišli holky.

,,Čemu se tu smějete kluci?'' řekli obě nastejno a taky se začali smát. 

,,Přesně tomuhle.'' řekl Nino a pousmál se a stoupnul si k Alye a vzal ji za ruku.

,,Počkej. ALYO?! Co se stalo? Vy spolu chodíte?'' zeptala se Marinette s tázavým výrazem.

,,Ano kočko a promiň že jsem ti to neřekla, ale byla si v nemocnici a tak jsem tě nechtěla rušit.'' dořekla a Marinette se naštvala a odešla do třídy.Už všechno bylo jako dřív. Marinette se všemi zase začala bavit a pomáhala všem kterým mohla. Bavila se i semnou takže super. Jen byla naštvaná na Alyu, protože jí nic neřekla jenom protože byla v nemocnici a nepřišla za ní.