První Vzpomínka
Ocitla jsem se ve svém malém pokoji nad pekárnou mích rodičů. Najednou mi napsala Alya a tak jsme si začali psát.
Sakra! Budu muset být před Eiffelovkou v 18:00 i s Alyou,Ninem a ADRIENEM!! Co si mám vzít na sebe?! O můj bože! Já snad zešílím! Vezmu si růžové tříčtvrťáky, bílé triko a šedé sáčko a k tomu moji malou růžovou kabelku přes rameno. Už je 11:10 a Adrien mi začal psát!!
,,Ó můj bože! Adrien mi začal psát!!'' řvala jsem přes celý dům až se rodiče zlekli a zařvali na mě ať jsem potichu. Ztichla jsem a začala si s Adrienem psát.
No to si snad dělá Alya srandu. Ona NEMŮŽE vědět kdo je Ladybug ani Chat Noir!!! Ne ne ne ne ne ne!!! Už je 18:00 !! Já tam nechci co když to vážně ví!! Dobře Marinette .. dýchej .. dýchej .. nádech .. výdech.
,,Marinette? Jsi v pořádku? Co se děje?'' zeptala se mě Tikki a já jí ukázala mobil.
,,Mari-nette?! Že ty jsi nedávala pozor a Alya zjistila tvou identitu?!'' začala na mě Tikki řvát a mé slzy jeli proudem.
,,Mari promiň. Já nechtěla.Byl to omyl a moc se ti omlouvám Mari!'' udělala smutný pohled a skoro brečela
,,Tikki neplakej! Odpouštím ti a teď musíme rychle k Eiffelovce!'' ,,Tak řekni ty slůvka Marinette!''
,,Tikki Tečky!" řekla jsem a v tu ránu už zde nestála Marinette, ale odvážná Ladybug.Šla jsem k Eiffelovce a tam se proměnila zpět v Marinette. Doběhla jsem tam a všichni tam už byli. Alya ke mě přistoupila a chytla mě za rameno.
,,Ach Mari.. už to všechno vím'' řekla a usmála se a já jsem skoro začínala vzlykat.
,,Alyo promiň že jsem ti to neřekla dřív .. já .. já .. myslela jsem že to všem rozkecáš a pak už by to bylo pryč.'' řekla jsem a Alya se zatvářila zmateně.
,,Kočko co to tu povídáš?'' řekla a já se na ní podívala a utřela si slzu sjíždící po líci. A okamžitě jsem teď nasadila zmatený výraz já.
ČTEŠ
Marichat
FanfictionMari je Beruška pařížská hrdinka po boku Černého Kocoura neboli Adriena její tajné lásky. Ani jeden z nich, ale neví svoje právé identity.Chodi spolu do třídy a po te co Beruška odmítne kocoura .. kocour si začne hledat někoho jiného, ale jednou jed...