Vzpomínka a Probuzení?

1.3K 52 9
                                    

První Vzpomínka

Ocitla jsem se ve svém malém pokoji nad pekárnou mích rodičů. Najednou mi napsala Alya a tak jsme si začali psát. 

Sakra! Budu muset být před Eiffelovkou v 18:00 i s Alyou,Ninem a ADRIENEM!! Co si mám vzít na sebe?! O můj bože! Já snad zešílím! Vezmu si růžové tříčtvrťáky, bílé triko a šedé sáčko a k tomu moji malou růžovou kabelku přes rameno

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sakra! Budu muset být před Eiffelovkou v 18:00 i s Alyou,Ninem a ADRIENEM!! Co si mám vzít na sebe?! O můj bože! Já snad zešílím! Vezmu si růžové tříčtvrťáky, bílé triko a šedé sáčko a k tomu moji malou růžovou kabelku přes rameno. Už je 11:10 a Adrien mi začal psát!!

,,Ó můj bože! Adrien mi začal psát!!'' řvala jsem přes celý dům až se rodiče zlekli a zařvali na mě ať jsem potichu. Ztichla jsem a začala si s Adrienem psát.

 Ztichla jsem a začala si s Adrienem psát

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

No to si snad dělá Alya srandu. Ona NEMŮŽE vědět kdo je Ladybug ani Chat Noir!!! Ne ne ne ne ne ne!!! Už je 18:00 !! Já tam nechci co když to vážně ví!! Dobře Marinette .. dýchej .. dýchej .. nádech .. výdech.

,,Marinette? Jsi v pořádku? Co se děje?'' zeptala se mě Tikki a já jí ukázala mobil.

,,Mari-nette?! Že ty jsi nedávala pozor a Alya zjistila tvou identitu?!'' začala na mě Tikki řvát a mé slzy jeli proudem.

,,Mari promiň. Já nechtěla.Byl to omyl a moc se ti omlouvám Mari!'' udělala smutný pohled a skoro brečela

,,Tikki neplakej! Odpouštím ti a teď musíme rychle k Eiffelovce!'' ,,Tak řekni ty slůvka Marinette!''

,,Tikki Tečky!" řekla jsem a v tu ránu už zde nestála Marinette, ale odvážná Ladybug.Šla jsem k Eiffelovce a tam se proměnila zpět v Marinette. Doběhla jsem tam a všichni tam už byli. Alya ke mě přistoupila a chytla mě za rameno.

,,Ach Mari.. už to všechno vím'' řekla a usmála se a já jsem skoro začínala vzlykat.

,,Alyo promiň že jsem ti to neřekla dřív .. já .. já .. myslela jsem že to všem rozkecáš a pak už by to bylo pryč.'' řekla jsem a Alya se zatvářila zmateně.

,,Kočko co to tu povídáš?'' řekla a já se na ní podívala a utřela si slzu sjíždící po líci. A okamžitě jsem teď nasadila zmatený výraz já.

MarichatKde žijí příběhy. Začni objevovat