Volterra's vampire

,,Kde to jsem?"

,,Alecu! Jane! Alecu! Jane!" klepala jsem na obě dveře dvojčat zároveň. Ještě, že je mají vedle sebe. Oba dva rychle otevřeli dveře.

,,Viki, děje se něco?" zeptal se Alec. Zakroutila jsem hlavou do stran.

,,Ne, ale mám prosbu." řekla jsem, a podívala se na ně svýma psíma očima. ,,Oba dva máte dary. Pomohli by jste mi s ovládáním mého daru?" zeptala jsem se jich. Alec se nadšeně usmál a začal kývat hlavou. Jane taky kývla. ,,Jupí!" vykřikla jsem nadšeně.

,,Tak půjdeme ven, ale ještě řekneme Demetrimu. Ten o to nebude chtít přijít." řekla Jane.

O pár chvil později jsme všichni čtyři stáli venku.

,,Dobře Viki. Ze všeho nejdřív, se musíš na svůj dar soustředit. Představit si, jak se objevuješ na určitém místě." řekla Jane. ,,Teda asi." dodala jsem. Kývla jsem. Přešla jsem trochu dál od nich.

,,Já se teď zkusím teleportovat k vám." řekla jsem a oni kývli.

,,Hlavně, ať se neobjevíš někde v Americe." řekl se smíchem Alec. To ale neměl. Jak to řekl, tak jsem začala myslet na Ameriku, místo na Jane. Ucítila jsem škubnutí, a když jsem otevřela oči, hned mi okolí zčernalo. Vím jen jediné. Už nejsem ve Volteře. Ani v Evropě...

******
Vypravěč:

,,Co? Kde je?!" vykřikla Jane. Viki se už hodnou chvíli neobjevovala. Demetri se zamračil na Aleca.

,,Ty magore! Proč jsi mluvil o Americe! Bůh ví kde teď Viki může být!" zakřičel. ,,A ani ji nemůžu vystopovat, protože se teleportovala. Nezanechala za sebou svůj pach!" křičel dál.

,,Kdo za sebou nezanechal svůj pach?" ozvalo se nad nimi. Všichni tři zaraženě zvedli hlavu a myslí jim probleskla jediná věta.

,,Jsme v loji." řekli zároveň.

******

,,Ale ne! Carlisle, tady leží nějaké dítě!" vykřikla Esme Cullen. Její manžel se objevil hned vedle ní. Hned se sehnul a zkontroloval neznámé dívce tep.

,,Ještě žije, ale tep má velmi pomalý. Musíme ji vzít dovnitř." řekl, přičemž ji vzal do náruče a rozběhl se do menší ordinace ve velké vile. Položil ji na lehátko.

,,Její srdce bije nezvykle pomalu." řekl své ženě.

,,Ona zemře?" zeptala se Esme. Carlisle si dívku ztrápeně prohlídnul.

,,Nejspíše ano. Její tep je doopravdy pomalý." řekl. Najednou se dívka zhluboka nadechla a otevřela oči. Když zjistila, že není ve známém prostředí, vyděšeně se posadila.

,,Kde to jsem?" zeptala se vystrašeně. Carlisle k ní přistoupil.

,,Jsi ve Forks. Našli jsme tě v bezvědomí před naším domem." řekl zamyšleně. Jak je možné, že žije?

,,Forks? Kde to je?" zeptala se.

,,V Americe." řekla Esme. Dívka si najednou vzpomněla, co se stalo.

,,Ale ne." vydechla.

,,Jak se jmenuješ?" zeptala se jí Esme. Dívka se na ni podívala.

,,Mé jméno je Viktorie Elizabeth Volturi." řekla. Oba dva vytřeštili oči.

,,To nemůže být pravda. Jsi člověk." řekl nový hlas.

,,Edwarde, ty by jsi to právě měl vědět. Díky tvému daru." řekl Carlisle. Edward se zamračil.

,,Říká pravdu. Ale-" zarazil se. ,,To není možné." vydechl. Viktorie vytřeštila oči. Jak vytušila, tento, nejspíš upír, umí číst myšlenky.

,,Neříkej jim to. Prosím." poslala mu myšlenku. Edward si ji podezíravě prohlídnul. ,,Prosím. Nejsem nebezpečná." zopakovala. Edward kývnul.

,,Není nebezpečná." řekl. Viktorie se usmála. 

,,Musím ale zpátky do Volterry. Určitě o mě mají strach." řekla a opatrně seskočila z lehátka. 

,,Jak jsi se sem dostala?" zeptal se Carlisle. Viktorie na něj pohlédla. 

,,Pomocí mého daru. Mým darem je teleportace." řekla. Carlisle kývnul.

,,Asi si tě váží." řekl. Tentokrát kývla na souhlas Viktorie. 

,,Ale teleportovat zpátky se nemůžu. Je tu velmi malá šance, že bych teleportaci přežila. Svůj dar jsem objevila teprve nedávno a ještě ho neumím ovládat. I po dvou teleportacích po sobě omdlévám." řekla. Pak se podívala na všechny osoby v místnosti. ,,A kdo vlastně jste?" zeptala se jich.

,,Mé jméno je Carlisle Cullen. Tohle je Esme. A tohle Edward. Je nás tu víc, ale ti jsou teď na lovu." řekl. Viktorie chápavě přikývla. 

,,Zrovna se vrátili." řekl Edward. Carlisle pobídl Viktorii, aby s nimi sešla dolů. Poslechla. Když sešla do, nejspíše obývacího pokoje, kde uviděla další čtyři upíry. 

,,Tohle je Alice." ukázal na černovlasou dívku. ,,A tohle Jasper." ukázal na mladíka s medovými vlasy. ,,Rosalie." blondýnka, s nenávistným pohledem, kterým probodávala Viktorii. ,,A Emmett." chlap jak hora s úšklebkem na tváři.

,,Moc ráda vás poznávám. Mé jméno je Viktorie Elizabeth Volturi." Jen co to Viktorie dořekla, všichni po ní hodili zhnusené pohledy. Viktorie se vylekala. Nevěděla, co udělala špatně.

,,Nic jsi neudělala špatně. To tvoje rodina.“ řekl Edward. Viktorie se na něj podívala.

,,Já nevím o co jde.“ řekl. Edward pokýval hlavou. Z jejích myšlenek pochopil její minulost.

,,Neodsuzujte ji. Ona není jako její rodina.“ zastal se Viktorie Edward. Rosalie se na něj podívala.

,,Jak si tím můžeš být tak jistý?“ zeptala se ho. Edward na ni pohlédl.

,,Umím číst myšlenky Rose.“ protočil oči. ,,A vím, že ona musí zpátky do Volterry.“ řekl.

,,To by mě zajímalo, kdo ji tam odvede.“ řekla nevrle Rosalie. Viktorie se zamyslela. Pokud ji tam odvede kdokoli jiný než Edward, zjistí o ní pravdu. A stačí, že to ví Edward.

,,Já ji tam odvedu.“ řekl Edward. Všichni do něj zabodli své pohledy.

,,Vždyť jsi se odtamtud nedávno vrátil!“ vyhrkla Alice. Viktorie se na Edwarda podívala.

,,Vím, ale i tak ji tam odvedu.“ řekl rozhodně. Viktorie se na něj děkovně podívala.

,,Děkuji.“ řekla vděčně. Edward se na ni usmál.

,,Nemáš zač.“ řekl.

******

Lidi, moc se omlouvám, že vydávám pozdě, ale blbne mi Wattpad. Normálně mi na naší wifi nefunguje...

Viki se setkává s Culleny. Co říkáte na kapitolu? 😏

Chci vám moc poděkovat. Už skoro 400 přečtení? Tak rychle? 😍

Vaše
Nikisekt