Jsi jenom můj <3

7

"Já tebe taky.,, červenal se i ze spaní. To je tak rozkošné. Dal jsem mu pusu na čelo a také se odebral do říše snů.

Probudil jsem se ráno přitulený k Lukasovi. Lukas z ničeho nic otevřel oči a upřel na mě pohled. Lekl jsem a odsunul se. A než jsem stihl zareagovat spadl jsem z postele. Důvod pádu byl jednoduchý. Včerejší vášnivá noc. Ne že by mi to až tak moc vadilo, ale... Přece jen když se vyspíte s... Démonem, který vám v poctatě zajistil rok v psychiatrické léčebně, je to trošku divný....

Musel jsem se smát na celé kolo. Nakoukl jsem přes okraj postele a podal roztomile vyjukanému Mikemu ruku. Nějakou dobu mě pozoroval, ale poté ruku přijmul. Schodil jsem ho znovu na postel. On se zpátky přitulil ke mě.

"Už nechci spadnout,, zamumlal jsem.

"Awwww cukříčku.... Ty jsi jak rajčátko,, Zčervenal ještě víc. "Mě se začíná zase nějak motat hlava...,, zašeptal jsem po chvíli. Energie jsem měl až až. Jen trochu vody by neuškodilo.

Rychle jsem se natáhl pro skleničku plnou vody a podal ji Lukasovi. Skleničku si přiložil k ústům a začal pít. Nevydržel jsem to a strčil do skleničky. Voda mu vyprskla po celém obličeji a stékala malinkými potůčky dolů na postel. Okamžitě jsem se zvedl a se smíchem jsem utekl.

"Jen počkej, ty malej!!!!,, také jsem se smál. Rozeběhl jsem se za ním, ale ještě předtím jsem si nalil do skleničky trošku vody. Sice jsem pro jeho hledání mohl použít magii, ale takhle to byla větší sranda. Napřed jsem přiletěl do kuchyně. Tam jsem ho po řádném rozhlížení neviděl, tak jsem šel prohledat ostatní části domu.

Rychle jsem se schoval za stůl. On přišel a podíval se mým směrem. Už jsem si myslel že mě objeví. Naštěstí se otočil zpět a vyšel nahoru. Napadlo mě, že bych mu mohl na omluvu udělat volská oka.

Prohledal jsem snad celičký dům. Nikde nebyl. Omrknul jsem i sklep. Docela dobrý... Jako mučírna.. Haha! Ale stejně kde je můj zlobivý cukříček? Vzduchem se linula krásná vůně. Po špičkách jsem přispěchal do kuchyně, odkuď vycházela. Ocitl jsem se za Mikeho zády. Opatrně jsem k němu přišel, obejmul ho kolem pasu a přitiskl si jeho tělo ke svému, nakukujíc na nevrle prskající, ale krásně vonící slaninu, která patřila k volským okům na talířích na kuchyňském pultu.

Strašně jsem se lekl a vyjíkl. Díky slanině jsem ho však nemohl nijak odstrčit a tak jsem si jen potichu povzdechl. Hotové plátky jsem chtěl položit na talíře k vajíčkám, tudíž jsem se rozešel. K mému podivu mě Lukas nepustil, ale posouval se mnou. Položil jsem slaninu na talíře a k nim položil připravený toustový chléb. Musím uznat že se mi to povedlo. "Můžeme jíst,, řekl jsem, úmyslem jít ke stolu, ale než jsem stihl cokoliv udělat jeho slova mě zastavila..

"Proč bych měl okousávat chleba s vajíčkem a slaninou- který mimochodem vypadá velmi dobře- když můžu ožužlávat Cukříčka?,,

"Lu-,, nedokončil jsem jméno démona, který je svým způsobem můj nejlepší přítel a zároveň nepřítel. S úšklebkem začal pečlivě líbat můj krk. Sem tam udělal červený flíček. Snažil jsem se jeho ruce uvolnit z mých boků. "Lu.... Lukasi.... Mě... Li bychom..... Se.... Najíst... achh,, Já jsem zasténal? Vždyť to je jen...

To mě docela pobavilo. Sice jsem chtěl slyšet je slaďoučké, rozškošně a vzrušující sténání, ale mám pořádný hlad. Pustil jsem ho a se širokým úsměvem si odnesl talíř ke stolu. Počkal jsem na cukříčka, jemuž poměrně dlouho trvalo než se vzpamatoval. Vlastně ani nechápu, co ho na tom tak strašně sparalizovalo po včerejší krásné noci. Olízl jsem si rty.