Jsi jenom můj <3

8.

(Neptejte se mě, proč jsem takovou blbost s Lukasema vymyslela, ale prostě to patří k příběhu)

Zamyslel se. "Vážně tam chceš? Pokud vím, tak jsi svého otce moc rád neměl,,"To sice ne ale.... Brácha-,, " Ty máš bráchu?,,

Jak to že sakra nevím, že má bráchu?!

"um.... No ....jo...a má přítele! Taky Lukase,, poznamenal jsem.

Začal jsem se smát." Vážně?,, "Ano...,, ještě víc jsem se zamyslel.... "Ale budeme muset udělat scénku....,, stanovil jsem svou podmínku "Ano....,, Vzal jsem Mikeho tvář. V ruce se mi objevila obyčejná tužka. Pomocí ní jsem mu udělal monokl. "Mužem! Oblíkni si něco s kapucou,,

Poslechl jsem vše, co Lukas řekl. Chytl mě za rameno a objevili se na pohřbu. Byl jsem přímo za bráchou. Vedle něj byl docela vysoký bělo-vlasý kluk. Jeho přítel. Chytl jsem bráchu a než se jeho přítel nadál odtáhl za roh. Brácha se ze začátku bránil a po zaznění slov "Prosím... Uklidni se bráško, to jsem já,, se zklidnil. "MIKE!,, obejmul mě. Jeho přítel přiběhl. Vypadal poměrně rozrušeně, ale pak mu asi něco řeklo, že jsme bráchové. "Jak jsi utekl!? ,, zvolal. "Pššššt... Já neutekl. Lukasi,, zavolal jsem potichu. Za mnou se objevil můj Lukas.

"Ano, Cuckříčku?,, políbil jsem ho do vlasů.

"Tohle je můj brácha a tohle...,,
Podíval jsem se na jeho přítele. "Já jsem Lukas. Mikiho přítel. Ale můžete mi říkat Luk,, obou dvoum sjel pohled na mého Lukase (Luk= Přítel bráchy, Lukas= Můj ....pán) "Um to je Lukas... Můj pán, únosce a....,,zčervenal jsem "ř-řekněme osoba, kterou miluji,,

"Krásně jsi to vystihl, Cukříčku.,, Usmál jsem se a podíval se na ostatní. "Těší mě,,

Bohužel to bráchovi docvaklo. "Počkat. To je on?,, "Ano, ale je moc hodnej...,, začal jsem ho bránit."Ok,, usmál se brácha. "Mohl bych vás dva o něco poprosit?,, podíval jsem se na ně a pak tázavě na Lukase . Jen kývl a já byl rád že můžu vzít oba. "Ano můžeš,, odpovědeli oba dva naráz. "Počkej... Ty máš monokl?,, řekl naštvaně. "To je jen tužka.,, "zasmál jsem se. "Díky bohu a-,, "Otázky až u nás doma. Potřebuju s vámi sehrát takovou scénku.... Celou dobu tam budu a Lukas bude za mnou. Lukas mi dá znamení a odejde. Já se potom otočim a strhnu si kapuci a začnu volat o pomoc. Potřebuju, aby jste vy dva mi běželi na pomoc nebo prostě za mnou. Lukas nás potom odteleportuje,, "Chápu,, pronesl zvesela bráška. Nasadil jsem si kapuci a šel za nimi . Obřad proběhl jako vždy. O tom jak byl hodný atd. Vlastně tam nikdo nebrečel. Kromě babičky. Ucítil jsem mírné poklepání na rameno. Otočil jsem. Lukas odcházel za roh. Oki.... teď je moje chvilka. Lukas se pomalu začal vynořovat z poza rohu. Rychle jsem si sundal kapuci. "MIKE?!,, Zavolal asi čtyři hlasy. "PANE BOŽE POMOCTE MI!!,, zavolal jsem zoufalým hlasem. Lukas už byl za mnou. Co nejrychleji jsem se rozběhl k lesu. Cestou jsemnale bohužel zakopl a rozplácl se na zemi. Lukas mě vzal na za rameno a "násilím" mě táhl k lesu. Brácha i s jeho přítelem nám moc nestačili, ale zase tak hrozné do nebylo. Začal jsem sebou házet. "POMOC! PROSÍM!,, Řval jsem do té doby, než mi Lukas přikryl pusu.  Za bratrem se ještě hnala babička, ale musí vám být jasné, že to žádná sláva nebyla. Lukas mě zatáhl do lesa. Po chvíli se přiběhli i oni dva. Jednoho jsem chytl za ruku. Druhého jsem chytl za ruku a Lukas  nás odteleportoval.

Malinko mi nevyšla teleportace. Já s Mikem skončil na stejném místě jako minule. Neboli metr nad zemí. Dopadl jsem na záda. Bolestivě jsem zaskučel. Hlavě že se nic nestalo cukříčkovy.