Jsi jenom můj <3

11. (+13)

Zbytek cesty proběhl v tichosti. Já jsem se neodvážil promluvit a Lukas nic neříkal. Celou dobu jsem pozoroval jeho nehybnou tvář. Vypadal jako, kdyby na něčím přemýšlel. V hlavě jsem přemítal, kolem čeho asi jeho myšlenky bloudí. Než jsem se nadál, stáli jsme před naším domem. Lukas doslova vykopl dveře. Naštěstí ne z pantů. Chtěl jsem ho okřiknout, ale nakonec jsem ho nechal. K mému údivu nezamířil do ložnice, ale posadil mě v kuchyni.

"Budu ještě muset něco zařídit... Do večeře tu nebudu,, otočil jsem se na odchod. V něm mi zabránila Cukříčkova ruka, držící můj rukáv"Lukasi! Kam chceš zase jít? Já nechci aby se ti něco stalo! Vždyť tě málem zabili!,, otočil jsem se k němu. " Víš, ale já musím, zlato. Musím do prá-,,"Nechovej se ke mě jak k malýmu dítěti!! Nejsem blbej!! Co je tak nepochopitelné na tom, že se o tebe bojím?!,, zavrčel. Povzdechl jsem si. "Mike... Já prostě musim... Neboj nic se mi nestane,, usmál jsem se a letmo ho políbil. "Ale Lukasi! Kam jdeš? Jak víš, že tam nebudou?,, staral se znovu. Musel jsem se usmívat. "Mike... Jdu tam, odkud patřím...,, zděsil se. "D-děláš si srandu?! Chceš říct, že už tě nikdy neuvidím?!,, chytl jsem ho za ramena. "Jen tam půjdu a poté se vrátím. Neděs se hned!,, zasmál jsem se. "Ale-,,"MIKE! Nech toho sakra!,, ublíženě se na mě podíval. Poté pohled zapíchl do země. Objal jsem ho a zvedl se. Pomalu jsem odcházel. "Lukasi...,, šeptl. Otočil jsem se a podíval se do jeho nádherných očí. "Pusu mi nedáš?,, koukl se na mě takovým pohledem, na který prostě nešlo říct ne. Jeden můj koutek vytřelil nahoru. "Tak sem pojď!,, přiběhl ke mě. Nalepil se na mě a vytáhl se na špičky. Zasmál jsem se a dal mu spíše děckou pusinku. Najednou mě popadla touha rozpoutat vášnivý polibek, do kterého by se poté přidal souboj našich jazyků. Ať to bylo cokoliv poslechl jsem to. Obavy o jeho zdraví a sílu zastínil chtíč po něm samotném. Natiskl jsem ho ke zdi a vsunul ruku pod jeho tričko. Ochotně spolupracoval. Postupně jsme se přesouvali směrem ke schodům a bylo nám úplně jedno, že cestou schazujeme všechny věci kolem nás. Vzal jsem ho do náruče, ale nepřestával jsem ho líbat. Prošli jsme kolem krkvavé louže. V ložnici jsem ho hodil na postel a vysvlékl si tričko. Skočil jsem po něm a doslova z něj ztrhl to jeho... Už druhé za dnešek. Neodporoval ba naopak, mi začal rozepínat zip u poklopce. Jen jsem se usmál a začal laskat jeho krček. Zalapal po dechu. Po velkém zápasení mi kalhoty malinko stáhl níž. Vymanil jsem se z kalhot a věnoval se druhé straně krku. To už se jeho dokonalé vzdychy šířili celou místností. Ruku se dostal až do mých boxérek a uchopil můj penis . Lehce ho stiskl a začal rukou pohybovat. Potichu jsem zasténal. Sundal jsem si poslední část oblečení a zvonu tichoulince zasténal. Mike jemným poklepáním na mé rameno naznačil, aby jsme si vyměnili pozice. Tak jsem to taky udělal. Poposunuli jsme se ke kraji postele. Mike si klekl a vzal mou chloubu do své pusy. Pohyboval hlavou nahoru a dolu, což mi přinášelo neskutečné potěšení. Vzdychal jsem. Celou dobou mi koukal do obličeje. Byl to trochu zvláštní pocit. Po chvilce jsem ucítil, jak mi v něm zacukalo. Ani jsem ho nestihl varovat. Jeho ústa byla plná mé nadílky.

Cítil jsem se trošku zvláštně, ale vše jsem poslušně spolykal. Lukas mě vytáhl ze země k sobě na postel. I se mnou se přesunul do prostřed postele. Než jsem si mu sedl do klína, sundal jsem kalhoty. Teď jsem byl malinko vyšši než on, čehož řádně využil. Můj krk byl opět zasypáván červenými flíčky. Jedna Lukasova ruka putovala pomalu po mých zádech, až vjela do mých boxérek. Jedním prstem se přiblížil, k mému vstupu. Vnikl do vnitř. Lehce jsem heknul a přitiskl se víc k němu. "Lu-Lukasi... N-nemusíš mě připravovat... A-Ani po prvné jsi mě... Ne-nepřipravoval...,, vysoukal jsem ze sebe stěží, jelikož Lukas přidal další prst a začal s nimi hýbat.. "Já vím... Ale ty si zasloužíš tu nejlepší péči, cukříčku.,, zašeptal. Zčervenal jsem. Na to celé jsem mu odpověděl slatným zavzdychám. Přidal třetí prst a to už nešlo nevzdychat. Připadám si jak nějaká em... Lehká děva... Proběhlo mi hlavou. Vzdychal jsem, sténal slastí, ale přestat nešlo. Lukas přestal a vytáhl ze mě prsty a povalil mě. Stáhl mi boxérky a rukama se zapřel u mé hlavy. Sklonil se ke mě. "Nejsi žadná kurva. A i kdybys byl. Jsi jenom moje kurvička~,, zášeptal. Normálně na nadávání nejsem, ale jak vyslovil "Moje kurvička" , krev se mi rozproudila. Jen se zasmál. On to poznal! Ještě víc se sklonil tak, že byl kousíček od mého ucha "Neřekl bych to do tebe. Ale jak chceš, kurvičko~,, jemně skousl mé ucho. Jen jsem bezmocně zalapal po dechu. Roztáhl mi nohy. Začal se přibližovat. Už byl opravdu blízko... Ale najednou zazvonil Lukasův mobil. Zmordovaně zaskučel. "To si ze mě dělají prdel!,, zavrčel a vzal mobil. Povzdychl jsem si. Z mobilu se ozýval hlas starší ženy. Mluvila jinou řečí. Lukas na ni zpustil také tou prapodivnou hatmatilkou. Klekl jsem si a přitiskl jsem se na Lukase. Olízl jsem mu krk a otřel se o jeho tvrdé přirození. Slastně přizavřel oči. "Mike,, šeptl. Hlas ženy ustal. Něco zabrblala a položila telefon. Lukas dál nepřemýšlel. Odhodil telefon, který s křupnutím dopadl na zem. Nevěnoval tomu pozornost a opět mě povalil pod sebe. Na nic nečekal a tvrdě přirazil. Sykl jsem bolestí. Z očí se mi vyvalilo pár slz, které ihned setřel. Naklonil se na nade mě. "Nebudu se pohybovat dokud nezopakuješ to, co jsi mi řekl tenkrát před pěti lety.,, Snažil jsem se tomu vyhnout. Můj pokus o to sám proti němu přirazit nevyšel. Chytl mé boky dost pevně na to, abych se nepohnul. "Chci to slyšet~ noták. Buď hodná Kurvička a řekni to,, zašeptal mi do ucha. "Lu-Lukasi. Prosím...,, Neodpověděl. "J-jsem t-tvůj, Lu-Ahh-kasi... Tvůj... Na vždy,, zašeptal jsem. Jeho potichý smích se rozhlehl po místnoti. Začal přirážet ve svižném tempu. Vzdychal jsem a kroutil se slastí. Bolest byla dávno pryč. Chytl jsem se Lukase kolem krku a rozpoutal vášnivý polibek. Po chvilce hodně zrychlil. Začínalo to bolet. Zaryl jsem mu nechty do zad. Musel to poznat, ale nezmírnil. Ba naopak. Bolestí jsem se prohnul v zádech, ale nic jsem neřekl. Svým způsobem se mi to líbilo, i když mi bylo jasné, že mé pozadí mi to bude nejméně celý den připomínat. Mé neustálé vzdychy sem tam protínaly vzdychny démona. Po chvilce mi Lukas začal honit v rytmu přírazů. Za nedlouho jsem nám postříkal břicha. Hned po mě se udělal i Lukas. Důkladně mě očistil kapesníky, které leželi na stolku a svalil se vedle mě. Už dávno jsem byl v polospánku. Pomalu jsem přestával slyšet zvuky kolem mě. Poslední co jsem slyšel bylo Lukasovo tiché miluju tě.

Asi po pěti minutách, co jsem si byl opravdu jistý, že spí, jsem vstal. Políbil jsem ho na čelo. "Mike, vím, že mě neslyšíš, ale byl bys úžasná oběť. Citlivá a důvěřivá oběť. Nikdy ti to neřeknu do očí, ale tvoje časté slzy mi přináší určitý druh potěšení. Líbí se mi, když brečíš kvůli mě. A nesnášim, když brečíš kvůli jinému. Už když jsem tě viděl poprvé, bylo mi jasný, že to s tebou bude jiné než s ostatními. ,, šeptal jsem zatím, co jsem se oblíkal. "Slibuju ti. Vrátím se. Udělal jsi ze mě jednoho z nejsilnějších démonů. Možná i nejsilnějšího. To se dnes dozvím. Dal jsi mi tolik možností, že si to ani nedokážeš představit. Můžu doslova cokoliv. Kdybych chtěl, lusknutím zničím vše, co ti je drahé. Ale neboj. Neudělal bych ti to. Tobě ne, zlato. Až se zítra probudíš a já tu nebudu, neděs se. Nevím jak dlouho budu pryč. Kdyby se ti něco špatného dělo, přijdu. I kdyby mě to mělo stát život. Ale už musím. Miluju tě, Cukříčku,, políbil jsem oddujícího Mikeho. Zastavil jsem se u dveří a pohlédl zpět na něj. Na rtech se mi utvořil úsměv a já odešel.

-----------------------------------------------------------

No... Co dodat?😂
Jako vždy sorry za chyby a neaktivitu.
Taky děkuji za neuvěřitelných 9,38K přečtení a 941 hlasů! Jste úžasný❤

Daisy❤