Jsi jenom můj <3

5

Rozeběhl jsem se. Začal jsem se o něj bát. Rychle jsem doběhl před naše skryté doupě. Vrazil jsem dovnitř. " Obvazy, náplasti a dezinfekci,, řekl jsem poměrně nahlas a už pomalejším během pospíchal do mé pracovny. Opatrně jsem ho položil na pohovku, na kterou se krásně vešel , sundal mu bundu a boty. Došel jsem pro peřinu a polštář. Polštář jsem mu dal pod hlavu a přikryl ho peřinou. Byl jsem tak rád, že dýchá. Za chvilky kluci přinesly obvazy. Ani se nedivili, že se o něj bojím. Není první. Jeden si také "přivlastnil" jednoho klučinu. Ale zpátky k tomu neštěstí, co jsem provedl. Opatrně jsem obvázal jeho ruku a nohu. Na noze to sice byl jen škrábanec, ale krev z toho tekla. Náplast jsem opatrně přiložil na jeho tvář. Samozřejmě jsem nic nezapomněl vydezinfikovat. Sedl jsem si ke stolu a začal s papírováním. Skoro každou minutu jsem se na něj díval. Vzpomněl si na to video a tak jsem ho poslal. Dívat se na to znova bylo poněkud Psychycky těžké, což mi připadalo divné. Několikrát jsem viděl videa podobného stylu ne-li horší, ale nikdy jsem nepociťoval lítost nebo smutek. Asi ho fakt začínám mít hodně rád. Po dodělání jsem si položil hlavu na stůl. Bylo tak strašně příjemné si položit hlavu. Oči se mi pomalu klížili únavou a poslední co jsem viděl byl potichu oddychující Mike.

Probudil jsem se na nějaké pohovce pomalu jsem rozhlédl kolem. Všiml jsem si Lukase ležícího na stole. Když spal, vypadal jak malé dítě. Vypadal, že by nikdy nikomu neublížil. Zdání zkrátka může klamat. Opatrně jsem se postavil. Celé tělo mě rozbolelo, speciálně břicho a obvázaná ruka, o kterou jsem se strašně šikovně opřel. Počkat ... On mě někdo obvázal? To je... Milé... Došlo mi, kdo to asi byl. Pomalu jsem došel k Lukasovi. Levou rukou (zdravou rukou ) se mi ho po chvilce zápasení povedlo odlepit od stolu. Jeho ramena jsem natlačil na opěradlo židle. Hlava se automaticky zaklonila do zadu. S námahou jsem ho dotlačil na kolečkové židli ke gauči, který byl ještě malinko zahřátý ode mě. Židle nevrle skřípala. Pohledem jsem sjel ke dveřím, ale neotočil se. Někdo z jeho party byl opřený o futra a pozoroval co dělám. Odvrátil jsem pohled. Přikrývku jsem odhodil na stranu. Pokusil jsem se Lukase dostat ze židle na gauč. Ten je težkej jak..... Lednička... Otočil jsem se na chlápka ve dveřích. "Um.... N-nemohl byste... Mi pomoc?,, strašně jsem se bál, že se do mě pustí. "A o co se snažíš?,, mírně se usmíval. "Um.... No... Položit... Ho na tu pohovku. ,, přistoupil ke mě a pomohl mi s tím. Já musel za nohy, jelikož při mém stavu bych ho pustil na tvrdou zem. Chlápek odstoupil. Já jsem svého pána (tak už mu nikdy říkat nebudu) přikryl a pohladil po tváři. Ztuhl jsem. Jeho pleť byla tak jemná. Zatřepal jsem hlavou a sedl si na jezdící židli. Přitáhl jsem si kolena k sobě. "Proč si ho chtěl položit na pohovku?,, přerušil ticho neznámý. "S toho ...stolu by ho mohly bolet záda a hlava... Z toho by mohl mít třeba špatnou náladu...,, zašeptal jsem. "Heh... Ty jsi ten Jeho?,, poslední slovo zdůraznil. Podíval jsem se na něj. Lehce jsem přikývl. "Dobře si vybral,,zasmál se. "Nosíš čočky?,, "ne...,, "jak se jmenuješ?,, "Mike,, "Já jsem Randy.,, "těší mě,, "Jsi i dobře vychovaný. Ale to je jedno. Vím jak Lukasovi stoprocentně uděláš dobrou náladu.,, "A...a... Jak?,, " Lehni si na něj a přikryj se,, zarazil jsem se. "J-jak to víš?,, "Potěší to každého jako je on,, malinko jsem zčervenal na myšlenkou, že bych na něm ležel. "Hele tak já už letim. Čau!,, "A-Ahoj, Randy,, zašeptal jsem. On zmizel za dveřmi, s kterými poměrně nahlas třísknul. Slyšel jsem i cvaknutí zámku. Podíval jsem si na spícího Lukase. Začíná mi být strašná zima a to ani nestojím na podlaze. Nemám ponožky. Zatvářil jsem se smutně. Počkat co Kotvička? Nikdo jí nebude chodit krmit. Zkusím přesvědčit Lukase jestli by mi jí nedovolil. Ale proč jsem ho dotáhl na gauč? Proč se o něj starám? C-co když jsem se do něj zabouchl? Zčervenal jsem. Pane bože tady je strašná zima! Zvedl jsem se. Odkryl jsem peřinu. Lukas měl krásně vypracované tělo, které se rýsovalo přes jeho uplé tričko. Mé myšlenky zabloudili k tomu, že nesnáším uplá trička. Moc se to nalepí na tělo. Nad tím pocitem jsem se otřásl. Asi jsem divnej.... Chvíli jsem pozoroval jeho hrudník, který se pohyboval nahoru a dolu. Opatrně jsem si na něj lehl. Ležel jsem na břiše. Asi to není úplně patřičné, ale chytl jsem jeho ruce a dal mu je tak aby mě obímal. To je příjemný! Pořádně jsem se zavrtal k němu a přehodil přes nás peřinu. Na jeho tváři se objevil jemný úsměv. Ležel jsem poměrně na hoře. Nohy jsem měl natažené mezi těmi jeho, které koukali z gauče. Najednou mě něco chytilo za zadek a povysunulo mě nahoru. Malinko jsem vyjíkl. Teď jsem hlavou byl v úrovni Lukase. Jeho úsměv se ještě prodloužil, když mi zadek jemně zmáčkl. " H-hej,, byl jsem cely rudý. Potichu se zasmál a otevřel oči. " Díky,, pochopil jsem co má na mysli. "Nemáš zač taky děkuji,,