WAIT FOR YOU✅

×THREETEN×

Další den jsem se vzbudila, a měla jsem chuť zůstat v posteli a už nikdy nevylézt.
"Elisabeth? okamžitě vylez!"
Ne! Ani omylem! Vypadni! Chci být sama!
Tohle všechno bych chtěla zakřičet, ale prostě ne...
Povzdechla jsem si a vstala z postele. Ze skříně jsem vytáhla modro-fialové puntíkované legíny a tričko s nápisem NEW YORK.
Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, na make-up jsem se vykašlala, řasenka stačí...
Slezla jsem dolů a hodila do sebe rychle kafe co jsem měla na stole v hrnku. Do ruky jsem si vzala rohlík a šla si do pokoje nachystat věci.
Prostě den jako každej jinej.
Do batohu jsem si dala všechny potřebné sešity, učebnice jsem měla ve škole. Pak jenom pouzdro a pití.
Když jsem sešla dolů, u stolu seděla Izzy a snídala rohlík s nutelou. Rose přespala u své kamarádky, takže do školy jsme jely jen my dvě.
Po příjezdu do školy jsem okamžitě utíkala ke skříňkám, kde jsem si do batohu nacpala učebnice do zeměpisu, matiky, dějepis a angličtinu. Pak už jenom občanka a fyzika. Jak jinak, den na nic, typický úterý.
Do třídy jsem se snažila dojít co nejdřív, abych se vyhnula narážkám mé sestry a jejích kamarádek.
Když jsem dosedla na lavici, podívala jsem se do pravého rohu, kde je náš "chat".
Ano,vím. Elisabeth Wilsonová.
Nejsem takovej idiot, Ell.
Jasně že jsem věděla, že ví kdo jsem. Ale teď to byla jistota. Sakra. Ell? Tak mi nikdo neříká...
Jen on. Líbí se mi to...
Ale já pořád nevím, kdo je on.. sakra.
"Crrrrrrrr"
Z přemýšlení mě vytrhl zvuk školního zvonku.
Začala matika, jak jinak, že jo.
Vůbec mě nebaví...
Je to strašná nuda.
Já nepotřebuju umět vypočítat obsah nějakýho pitomýho trojúhelníku... na co mi to sakra bude? Já rozhodně učitelka matiky nebudu. Takže mi zo bude na nic... stejně jako všechny ostatní blbosti co nám tady cpou. Úplně zbytečný.
"Crrrrrr"
Konečně skončilo těch 45 minut utrpení. Ne,zas tak hrozný to není. Možná.