WAIT FOR YOU✅

×TWENTY-SEVEN×

"Jo, to by mohla" mrknul na mě Even.
Fakt bych dneska mohla spát u mé nejlepší kamarádky a mého kluka? Omg! Jasně že chci!
"Ale vy teď někam jedete ne?"
"Jo, na nákupy..." odpověděla na mou otázku Clair.
"Pojedeš taky? Potom pojedeme ke nám domů a budeš tam spát.
A v pondělí pojedeš s Evenem do školy, ne?" Řekla Clair. Ta holka má fakt geniální nápady, na to že mi připadá mentálně postižená a retardovaná jako já, je fakt hodně chytrá.
"Hele, to vy šlo. Ale napřed to musí dovolit naši a Ellina mamka."
Řekl Even, a vypadal nadšeně.
"Hele, já zavolám své mamce, a vy se zeptejte vašich" řekla jsem a vytáčela mamčino číslo.
"Ahoj zlato, potřebuješ něco?"
Pozdravila mě máma a já jí všechno řekla.
Takže máma to dovolila, a jejich máma taky. Oukej, další super den.
Napřed jsme jeli ke mě domů a vzala jsem si věci které budu potřebovat.
Takže pyžamo, kartáček a pastu, mobil a nabíječku, oblečení a další kosmetiku.
A můžu jet! Dala jsem mámě a tátovi pusu a jeli jsme k Evenovi a Clair.
"Dobrý den" pozdravila jsem Evenovu mamku.
Byla strašně sympatická.
Byla v obýváku a dívala se na nějaký film.
Když nás uviděla, vstala a šla ke mě.
"Ahoj, ty jsi Elisabeth, že?" Usmála se na mě a podala mi ruku.
"Jsem Elisabeth a můžete mi říkat Liss" usmála jsem se a přijala její ruku.
"Ne, říkej jí Ell, to je hezčí, vymyslel jsem to já" řekl Even a já se musela zasmát.
"Já jsem Madison, tykej mi.
Even a Clair mi o tobě už říkali.Je fajn že se kamarádíš s Even i Clair, nemáme tady moc Clairiny kamarádky, takže je dobré že Evenovi nevadíš"
Řekla Madison a usmála se.
Byla strašně milá.
"Děkuji, jsem ráda že tady s Clair můžu být"
Řekla jsem slušně. Vždyť je to máma mého kluka, i když o tom ještě neví.
"Mami, kdy pojedeme?" Objevila se v obýváku Clair která byla v pokoji.
"Za chvilku, ale táta má moc práce, nepojede s námi."
"Fajn." Řekl Even který se na nas celou dobu díval.
Dala jsem si věci do pokoje ke Clair a vzala jsem si s sebou jenom peněženku, klíče a mobil.
Nic víc nepotřebuju.
Nasedli jsme do auta které řídila Evenova mamka. Tohle ale bylo jinačí auto.
Even měl asi svoje.
Když jsme dojely k nákupnímu centru, šli jsme s Clair do obchodů s oblečením.
Even šel jinam, a Madison si potřebovala něco zařídit.
S Clair jsme si koupily hodně oblečení, taky nějaké stejné.
Udelaly jsme si fotky v kabinkách.
To přece musí být.
Asi po dvou hodinách nakupování jsem odešla s dvoumi tričky, jedno jako měla Clair, potom jsem měla ještě džíny, legíny a jedny boty.
Clair měla tři trička, stejné džíny a novou bundu.
Byla jsem spokojená, teď alespoň vím co nového je v obchodech.
Přišli jsme k autu kde na nás čekal Even. Madison tam ještě nebyla.
"Ahoj lásko" řekl a políbil mě.
"Oukej, nemyslíte že to už stačí?" Zeptala se se smíchem Clair a my jsme se odtáhli.
Potom přišla Madison a jeli jsme k nim domů.