Když jsem přišla domů, bylo něco kolem šesté. V obýváku na gauči seděla Izzy a máma s tátou, dívali se na nějakej film. Šla jsem si sednout za nimi. Vlastně ani nevím, o čem film byl...
Byla jsem zabraná do vlastních myšlenek.
Myslím, že Clair je super. Moc mi někoho připomíná, někoho z naší školy, ale ona chodí do jiné školy. Možná jsem ji už někde viděla, těžko říct. Jinak gymnastiku umí fakt dobře, je mnohem lepší něž já. Bylo mi líto že moje jediné kamarádky chodí do jiné školy.
Mám smůlu no. Když film skončil, šla jsem do sprchy, byla jsem po dnešku unavená. Alespoň je už konečně pátek.
Zítra mám v plánu spát do oběda... jo.
"Liss, už jsi tam půl hodiny, mohal by jsi už vylézt?"
"Jo, jasný"
Rose je úplně nejvíc otravnej člověk. Dokáže skazit všechno.
Nechtěla jsem se hádat, rychle jsem se oblékla do pyžama a šla spát. Flákla jsem sebou na postel a dívala se do stropu. Jo, to mě fakt bavilo. Z mého přemýšlení mě vyrušila Izzy, má pokoj vedle mě a slyšela jsem jak telefonuje s nějakou kamarádkou. Vydala že je nadšená.
"No chápeš to ? Konečně bude ten školní ples! No a on ke mě přišel a zeptal se jestli s ním půjdu! Já tomu prostě nemůžu uvěřit!"
Víc už jsem neslyšela, protože jsem neměla náladu poslouchat jak Izzy mluví o plese. Byl každý rok, ale já nikdy nešla. Neměla jsem s kým. Ne, že by mě nikdo nechtěl, ale v primě se mě zeptala polovina kluků a já řekla že nemůžu. Od té doby se mě většinou nikdo neptal, ale když už se někdo našel, vždycky jsem se z toho nějak vymluvila. Nechtěla jsem. A doufám že letos mě nikdo zvát nebude.
Bylo by to tak nejlepší, ale stejně bych tam chtěla někdy jít...
Jenže já nikoho neměla ráda tolik abych s ním šla. Nikomu jsem nevěřila.
ČTEŠ
WAIT FOR YOU✅
Teen Fictionmatika. už zas. nevím kdy měla končit, hodiny v naší třídě jely špatně, mobil jsem měla v batohu a nedovolila jsem si ho vytáhnout. mohla bych se zeptat ostatních, jenže nikdo se se mnou nebavil a nechtělo se mi s nikým mluvit. podívala jsem se na s...
