Skončil zeměpis, a nějak jsem to přežila. Zapnula jsem mobil, a co se nestane...
On mi napsal celkem dvanáct zpráv...
Ell, já tě miluju...
Prosím, dej mi šanci.
Alespoň odepiš...
Lásko, tak napiš něco.
Udělal jsem neco?
Jsi na mě naštvaná?
Miluju tě...
Prosím...
Lásko, kde jsi?
Prosím odepiš...
Ell...
Prosím...
Achjo... co mám dělat?
Neznám ho...
Něco mu musím napsat.
Ale co ?
Nic se nestalo, ale já tě neznám...
Já vím, ty nevíš kdo jsem. Bojím se...
Čeho?
Bojím se že mě nebudeš chtít...
Tak mi řekni alespoň něco o sobě. Umírám touhou tě poznat...
Poznáš mě, ale teď ještě ne...
Ok, počkám
Můžu se tě na něco zeptat?
Jo.
Půjdeš se mnou na ten ples ?
Prosím...
Tak jo...
Tohle byla ta nejšílenější věc, co jsem kdy udělala...
Ale jenom tak se dozvím kdo to je...
Navíc on mi byl něčím sympatický. A byla jsem si jistá že je hezkej a milej...
Mám ráda někoho, koho neznám.
Jsem divná.
ČTEŠ
WAIT FOR YOU✅
Teen Fictionmatika. už zas. nevím kdy měla končit, hodiny v naší třídě jely špatně, mobil jsem měla v batohu a nedovolila jsem si ho vytáhnout. mohla bych se zeptat ostatních, jenže nikdo se se mnou nebavil a nechtělo se mi s nikým mluvit. podívala jsem se na s...
