WAIT FOR YOU✅

×TWENTY-EIGHT×

Až moc smutná?
Až moc uzavřená?
Až moc zamyšlená?
Až moc nenormální?
Až moc hloupá abych tohle pochopila?
Asi jo.
___________________________________

Když jsme přijeli ke Clair, vyběhli jsme spolu schody a utíkaly do pokoje.
"Co budem dělat?"
"Hele, vůbec netuším"
"To je špatný"
"To teda"
Ona je stejně praštěná jako já.
Mám jí ráda.
"Čau"
"Nazdar"
"Bagr"
"Ananas"
"Škola fůj"
"Čokoláda mňam"
"Moucha bum"
"Kočka haf"
Začala jsem se smát.
Tohle byla síla, takhle praštěnej jako já ještě nikdo nebyl.
Fakt.
"Oukeeej"
"Bum"
"Jeee, Lissinka nám spadla"
"Ty jsi brambora"
"A ty jsi meloun"
Takhle jsme se asi bavily půl hodiny, ta holka je úžasná.
"Přestanete konečně s těma blbostma? Pojďte, je večeře"
Objevil se ve dveřích Even.
"Jeeeee, měsíček přišel"
Řekla Clair a já dostala záchvaty smíchu.
Jako realy? Tohle se mi líbí! Měsíček...
Heh
"Pojď motýlku" řekla jsem a zvedla ji ze země.
"Já lítám" začala běhat po svém velkém pokoji protože ona měla fakt hooodně velkej pokoj.
"Tak to já budu lentilka" řekla jsem a ona se začala smát.
"Ty jsi hodně retardovaná"
"Já vím, chytla jsem od tebe nemoc Clarity" řekla jsem a ona mě shodila na postel.
"Pomoooc" začala křičet a v pokoji se oběvil Even.
"Co se sakra stalo?" Zeptal se a měl strach.
"Lentilka spadla" řekla roztomilým hlasem a ukázala na mě.
"Ty jsi fakt divná" prohlásil můj boyfriend.
Potom se rozběhl a skočil ke mě na postel.
"Bacha, měsíček padá taky" zakřičela jsem a všichni jsme se začali smát.
"Co tady děláte?" Vešla do pokoje Madison a když nás uviděla začala se smát.
Byla sranda vidět Clair která běhá po pokoji a hraje si na motýlka, přitom křičí že na lentilku spadl měsíček a musíme zavolat sluníčko protože matika je blbá.
"Nechte toho a pojďte na večeři."
Řekla rozesmátá Madison a odešla dolů.
"Bacha, lentilka odchází" řekla jsem ale když jsem se chtěla zvednout stáhl mě Even za zápěstí k sobě a políbil mě.
"Bez motýlka nejdeš" zakřičela Clair a odtáhla mě do kuchyně.
Ale samozřejmě že by sme to nebyly my kdyby jsme se u schodů nezastavily a sjely ty schody po zadku.
"S tebou je fakt sranda, budeš tady pořád, jasný?" Řekla Clair a umírala smíchy.
A já taky. Clair je úžasná. Nikdy jsem nevěděla že je ve skutečnosti takhle retardovaná.
Prostě před lidma se chovala jinak. Ale to já taky. To my všichni.

Tady jsem zapomněla na Rose a všechny problémy.

Útěk od reality?

Ale já se do té reality vracet nechci.

Jaké to bude vracet se zpátky?