Noe se ohlédla.
,,Tak pojď,rychle! Ať si můžeme vybrat kde budem spát!"pobídla ji Nami,chytla ji za zápěstí a začala je prirvávat početným davem děvčat různého věku,které se mačkaly jedna na druhou tak moc že se nemohly vejít ani do futer. Každá z dívek si chtěla vybrat kde a s kým budou následující rok spát.
Nami a Noe přiběhy ke krajní postely přímo naproti velkého okna s lomeným obloukem. Okno začínalo zhruba ve stejné výšce jako druhé patro postele,možná i o něco víš.
,,Mohla bych prosím spát nahoře?"zeptala se nesměle Noe.
Nami se na to ovšem moc netvářila,ale nakonec přikývla na souhlas. Noe se usmála a rychle aby si to Nami náhodou nerozmislela začala vybalovat.
Zápisky Angel zapsané v tajném deníku,při neoprávněném čtení budou zápisky zničeny.
Utekla jsem rychle pryč,aby někdo neviděl můj rudý obličej a lesklé oči. Vypadla jsem právě včas,cítila jsem jak se mi oči plní slzamy. Přidala jsem do kroku,ale nestíhala jsem to. Použila jsem proto přemisťovací kouzlo,netušila jsem kde se ocitnu,vím že mě má přenést tam kde se cítím nejvíc v bezpečí. Ale kde to je? Asi tady v Btadavicích. Jeden krok,druhý,třetí už už jsem vykročila abych uskutečnila další krok. Moje kouzlo konečně zabrala a já došlápla do dívčí koupelny. Schoulia jsem se ke stěně u okna dívala jsem se na hvězdy,když sem cítila jak mi slza stekal po tváři. Nezůstalo jen u jedné slzy. Chvíli jsem se je snažila utírat,ale pak jsem to vzdala a propukla jsem ve vjěčí pláč. Zapřela jsem si ruce o poničené nohy a tvář si schovala do dlaní.
,,Je to smutné,že?"ozval se nepříjemný pisklavý hlas.
Věděla jsem komu patří,ale neměla jsem sílu se odtrhnout svou tvář od teď už mokrých dlaní.
ČTEŠ
DRACOVA
FanfictionNic není tak jak to vypadá. TOHLE JSTE TADY JEŠTĚ NEVIDĚLI. Láska? Ani omylem. Chtíč? Možná jen ze začátku. Bradavice stojí vždy na té "dobré straně". To je pravda. Nebo ne? Co když je vše pouze překročení a Voldemorovi stoupenci jsou pouze obětí...
