„Můžu Joone?" tichou chodbou se rozlehl Yoongiho hlas, když jsem otevřel dveře a uviděl tam roztomilého hybrida. Poslední týden od doby, co jsem se vrátil z Busanu jsem s Yoongim trávil každý den. Vůbec to nebylo tím, že jsem se v jeho přítomnosti cítil dobře. Ale tohle bylo poprvé, co nevolal a rovnou se zastavil u mě.
„Pojď." řekl jsem a otevřel víc dveře, aby mohl projít dovnitř. „Chceš někam jít? Nebo se můžeme podívat na film." pronesl jsem a Yoongi si skousl ret. Popravdě nemyslel jsem, že by dnes ještě zavolal, bylo už okolo šesté a většinou volal už odpoledne.
„Hoseok tě zase vyrazil nebo jsi přišel dobrovolně?" zeptal jsem se a Yoongi se usmál. „Dobrovolně, jsem s tebou rád Joone." slabě se usmál a pak si povzdychl. „Můžeme být u tebe? Nechci mezi další lidi." řekl omluvně a já šel pustit televizi. „Vyber si nějaký film." řekl jsem a Yoongi zavrtěl hlavou. „Podívám se na cokoliv." zamumlal a já přikývl. Pustil jsem jeden z prvních filmů, které měli dobré hodnocení a nechal ho běžet, zatímco jsem se věnoval laptopu.
Chápu, že to asi nebylo moc slušné, ale opravu jsem potřeboval něco dodělat. „Joonie?" z Yoongiho úst vyšla přezdívka, kterou používal jen Jin a já se zarazil. „A-ano?" řekl jsem lehce překvapeně a on se usmál. „Nevadím ti tu? Můžu odejít, nechci tě rušit." zamumlal omluvně a já zavrtěl hlavou.
„Jsem rád, že jsi tu, jen opravdu to potřebuju dodělat. Bude to jen pár minut." slabě jsem se usmál a Yoongi se ke mně přiblížil, aby viděl, co dělám. „Jsi dobrý. Ten text má hlavu a patu. Co muzika?" zeptal se, se zájmem a já se pousmál. „Ještě není hotová a mám to ve studiu." zamumlal jsem a on smutně přikývl. „Dáš mi to někdy poslechnout? Zajímá mě tvá práce." usmál se a já nejistě přikývl.
Yoongi se znovu začal věnovat filmu a já pomalu dodělal text. Zavřel jsem laptop spokojen se svou prací a Yoongi mi hned věnoval pozornost. „Joone?" zeptal se váhavě a já přikývl na znamení, že může mluvit. „Bude to znít divně... ale nemůžu se s tebou mazlit?" zeptal se nejistý tím, co říká, a já vyvalil oči.
„Co?" řekl jsem překvapeně a Yoongi sklopil ouška a jeho ocásek se přestal spokojeně pohybovat. „Jsem zvyklý, že si mě Hobi u filmu mazlí. Promiň, byla kravina se na to ptát." řekl omluvně a já zavrtěl hlavou. „Pojď ke mně." zamumlal jsem a opravdu jsem nevěřil, že jsem to řekl.
Yoongiho ouška se zvedla do pozoru a rychle se ke mně přesunul, jako by věděl, že si to můžu rozmyslet. Opatrně si na mě lehl a hlavu si zachumlal do mé hrudi. Nejistě jsem rukou zajel do jeho vlásků a začal je lehce probírat. Druhou rukou jsem sjel na jeho záda a začal po nich přejíždět.
Yoongi začal po chvíli spokojeně vrnět a víc se ke mně přitulil a uvolnil se. S tím jsem se uvolnil i já a byl si jistější svými pohyby. Yoongi se po chvíli lehce nadzvedl a přesunul se blíže mému obličeji. Jeho nos se otřel o mou tvář a já si nebyl jistý, co chce udělat.
Bylo divné, že se známe asi dva týdny a už se k sobě takhle chováme, ale asi to že byl kočičí hybrid, byl hlavní důvod. Nakonec část z něj se jako kočka chovala.
Yoongiho nosík pořád lehce přejížděl po mé tváři, než mi vtiskl na tvář malý polibek a podíval se mi do očí. „Můžu to dělat? Nevadí ti to?" zeptal se a já se okamžitě usmál a přikývl. „Jen se chovej, jak je ti příjemné. Nakonec je to děsně roztomilé." zamumlal jsem a Yoongi mě obdařil opravdu šťastným úsměvem.
Jeho hlava se přesunula do ohbí mého krku a já ho znovu začal vískat ve vlasech, ale dával jsem si pozor, abych se nedotkl jeho oušek. Nakonec jsem si nebyl jistý, jestli by s tím byl v pořádku.
Pozoroval jsem to nevinné stvoření, jak se mi choulí v náručí, když jsem si něčeho všiml. „Yoongi? Co je to?" zeptal jsem se pozorně, když jsem si všiml něčeho malého na krku. Yoongi se ze mě prudce zvedl, ale já ho nenechal nikam odejít.
Jeho oči byly vyděšené a já si ho stáhl na sebe. „Yoongi copak se stalo?" zeptal jsem se a víc si prohlídl jeho krk. Vypadalo to jako... „Když jsem šel k tobě, byl tam nějaký chlápek a začal se mě dotýkat..." zamumlal omluvně a já si povzdechl. „Yoongi opravdu choď se schovanými oušky a ocáskem. Nestalo..." „Stalo Joone! Byl opilý a myslel si, že jsem holka. Potom co mě začal líbat na krku, jsem ho kopl a utekl." vyštěkl a já se na něj omluvně podíval.
„Promiň... ale už jsi u mě. Už jsi v pořádku. Ochráním tě Yoongi..." usmál jsem se a jemu se v očích odrazila vděčnost. Pomalu se ke mně přiblížil a pak mě lehce a vděčně políbil na rty. Byl to rychlý krátký polibek, ale byl sladký.
„Promiň, já-" Yoongiho přerušily mé rty na těch jeho. Netušil jsem, proč tu líbám kluka, kterého znám dva týdny, ale dělal jsem to. A bylo to dobré. Vlastně to začalo být naprosto dokonalé, když mi Yoongi polibek začal oplácet. Víc se na mě natiskl a jeho jazýček se začal otírat o mé rty.
Otevřel jsem pusinku a on mi vjel jazýčkem do ní. Nečekal jsem, že někdo tak roztomilý jako on by byl něčeho podobného schopný. Pomalu jsem se posadil z mého polo lehu a Yoongi si na mě obkročmo sedl.
Ani na chvíli jsme náš polibek nepřerušili. Yoongi byl asi opravdu zákeřný, jelikož se začal vrtět na mém klíně a já začal až moc rychle tvrdnout. „Yoongi..." zavrčel jsem mu do rtů a on se odtáhl s nevinným úsměvem. „Bylo to dobré. Můžu to dělat častěji?" zeptal se s nevinností v očích a já se usmál. „Můžeš..." zamumlal jsem a Yoongi znovu spojil naše rty...
Možná jsme se znali jen chvíli, ale on byl roztomilý a přítulný. Nemohl jsem něco, jako byl on odmítnout. Nemohl jsem odmítnout nic, co po mně Min Yoongi chtěl...
••••••
„Joone?" Yoongi vykoukl zpoza dveří, když jsem zalehl do postele a připravoval se na spánek. „Kotě?" zeptal jsem se a ani mi nedošlo, co za přezdívku jsem použil. „Mohl bych spát dnes s tebou? Nerad spím sám. Hoseok mě většinou nechá samotného, ale i tak raději spím u někoho." jeho očka mě o to přímo prosila a jelikož jsem měl velkou postel, tak proč ne.
„Pojď ke mně." zamumlal jsem a zvedl deku, aby pod ní mohl vlézt. Yoongi ke mně přicupital a hned, jak dopadl do postele, se ke mně přitulil. Yoongi se zarazil a podíval se nad nás.
Zvedl jednu ruku a začal chmatat po mém lapači snů, který jsem dostal před pár lety k narozeninám od Jina. Když se Yoongiho ruka setkala s pírky, sladce se usmál a znovu zopakoval pohyb. Yoongi vypadal naprosto spokojeně, když si mohl hrát s lapačem snů.
„Yoongi..." hlesl jsem a on se zarazil. „Promiň, já nechtěl... to-" jeho věta nikdy nebyla dokončena, jelikož se mé rty přilepily k jeho tváři a daly mu vlhký polibek. „Jsi opravdu roztomilý." řekl jsem a jeho tváře lehce zrudly.
Yoongi se překulil na bříško a pak se ke mně přitáhl. „A ty jsi můj nejoblíbenější člověk." řekl a já sledoval, jak se jeho ocásek pomalu pohyboval pod dekou. Cítil jsem, jak se mi na tváři formuluje úsměv a moje srdce se sevřelo potěšením. Jeho slova mě opravdu potěšila. „Pojď ke mně blíž." řekl jsem a Yoongi okamžitě poslechl.
Objal jsem to úžasné stvoření a jeho nos se zachumlal k mému krku. Trochu to zalechtalo, ale jinak to byl příjemný pocit. „Děkuju, že se o mě staráš Joone." řekl ospalým hlasem a než jsem stihl reagovat, uslyšel jsem jeho slabé pochrupávání.
Trochu jsem pootočil hlavu a dal mu rychlý polibek do koutku rtů.
„O tebe se budu starat kdykoliv a rád..." zašeptal jsem, i když jsem věděl, že mě nemůže slyšet a začal si uvědomovat jednu věc.
Začal jsem mít opravdu rád tohohle kočičího hybrida a věděl, že to je rozhodně špatně...
xxxx
Líbání a mazlení... může to přerůst v něco víc?
Jak asi ti dva dopadnou? A proč je špatně, že Joon má Yoongiho rád?
Jinak vám všem moc děkuji za podporu :3 Jste nejlepší :*
ČTEŠ
I will protect you
FanficI když se zdá, že hybridi a lidé spolu žijí v klidu pospolu, není to pravda. Lidem přijdou moc zajímavá jejich ouška nebo ocásek a neubrání se jich dotknout, i když hybrida vůbec neznají. Yoongi je jedním z nich a opravdu nesnáší, když se někdo dotk...