Další ráno, další přežívání.
Vypnu otráveně budík a pár minut se rozkoukávám. Po chvíli se zvednu a jdu si prohrabat věci v šatní skříni. Nakonec vytáhnu nějaké černé tričko, světle modré džíny a šedý svetr. Popadnu školní tašku a odvleču se do kuchyně. Provedu každodenní rutinu- nojo, jak jinak. Po chvíli se vedle mě ocitne rozcuchaný Gab s tváří jako mrtvola, jde poznat, že jsme sourozenci. Alespoň, že máme odlišné školy. Bouchnu ho sourozenecky do ramene s rozloučením a zmizím hlavními dveřmi.
-
Konečně dorazím do té velké budovy, kde na mě v šatnách čeká spousta známých pohledů. Projdu davem ke své skříňce a odložím si tam nejdůležitější věci. Vyrazím sama do třídy a mezitím pozdravím pár lidí okolo. Nemám nějakou zvláštní partu, nejlepší kamarádku a podobně. Bavím se tak nějak stejně se všemi. Vyhovuje mi to.
Posadím se do lavice a psychicky se připravuji na dalších nudných 8 hodin strávených ve škole. Jak já to miluju.
ČTEŠ
Numb the pain
Romance,,Nedotýkej se mě." ,,Proč?" pootevřela jsem ústa zděšením a čekala, co odpoví. ,,Nemůžeme být spolu.." Otočil se a s těmito slovy mi dočista zmizel z pohledu. Nevnímám nic jiného, než svůj tlukot srdce, chlad který mě postupně pohlcuje a slzy, kt...
