Po dvou hodinách jsem se zvedla z postele a měla jsem namířeno do kuchyně. Když jsem si v půlce cesty vzpomněla.. Já mu neodepsala!
Běžela jsem zpět do pokoje a rychle naťukala krátkou stručnou odpověď. ,,Přijdu."
Vrátila jsem se do kuchyně a vytáhla z ledničky oběd, o kterém mě informovala máma. Polovina byla snědená, protože mám ještě nenažraného bratra.
Dojedla jsem a ještě jsem stihla umýt nádobí. Což mi zabralo dalších 30 minut.. Koukla jsem se na čas a bylo 12:10.
Jaký to krásný pohled na rozcuchanou, nenamalovanou a neupravenou Tamaru, která právě přemýšlí nad blbostma, místo toho, aby se začala zajímat o to, jak stihne udělat tolik věcí za ¾ hodiny. Jelikož jsem šnečí povaha, tak jsem se dopotácela do koupelny.
Po 30 minutách jsem vyšla opět jako Tamara a ne jako nějaká příšera z bažiny. Ale ne, zas tak tragický to není..
Nakráčela jsem ke svému šatníku a pozastavila se.
Počasí..svítí sluníčko, ale je tam na mikinu. Nebudu se nějak strojit, bylo by to divný. Obléknu se tak, jak jsem zvyklá. Z šatníku jsem vytáhla tmavé džíny, šedé tílko a rudou červenou mikinu.
Navlékla jsem na sebe mikinu a ozvalo se klepání na dveře.
,,Vstup otravný bratře." prohodila jsem opakovaný "vtípek".
,,Nevím jak ty, ale já už jdu," řekl provokativně. ,,Budu ti v patách jako..viděl jsi vůbec dnes Stína?"
,,Ten někde zase spí, pojď už." dodal a zmizel. Sebrala jsem si telefon a následovala Gaba. Vyšli jsme ven a oba se nadechli čerstvého vzduchu.
ČTEŠ
Numb the pain
Romance,,Nedotýkej se mě." ,,Proč?" pootevřela jsem ústa zděšením a čekala, co odpoví. ,,Nemůžeme být spolu.." Otočil se a s těmito slovy mi dočista zmizel z pohledu. Nevnímám nic jiného, než svůj tlukot srdce, chlad který mě postupně pohlcuje a slzy, kt...
