~
!!!Sexual scene!!!
Kdo na kapitoly tohoto typu není, předem upozorňuji, že nikoho do čtení nenutím!!! Nic se nestane, když tuhle kapitolu přeskočíte 😉 Další 'normální' kapitola by měla vyjít zítra...~
Miriam
Ztuhla jsem na místě. Cítila jsem jeho pohled na zádech. Prohlížel si mě. Mé nahé tělo. Po tvářích se mi rozlila červeň. Nenašla jsem odvahu otočit se a pohlédnout do jeho čokoládových očí. On zas tak nervózní nebyl. Přešel ke mně a své drsné dlaně mi obmotal kolem pasu. Pomalu s nimi pohyboval po mém bříšku a posouval se stále výš a výš. Měla jsem pocit, jako by to trvalo celou věčnost, než mě něžně pohladil po ňadrech a rukama spočinul na mých ramenou. Hned na to jsem pocítila, jak se svými měkkými rty otřel o mé ucho a začal si s ním pohrávat. Jeho dlaně přitom již opět byly v pohybu a přejížděly mi po zádech. Vnímala jsem každý centimetr jeho doteku. Plné něžné rty obklopující mé ucho i drsné horké dlaně věnující se tělu. Třásla jsem se pod vlnou tepla, kterou mi tak vháněl do těla a způsoboval šimrání v mém břiše.
Zhluboka jsem se nadechla a konečně pobrala veškerou svou odvahu k tomu, abych se otočila. Lehce se na mě usmál a něžně nasál můj spodní ret do svých plných polštářků. Líbal mě. Srdce mi v hrudi zběsile tlouklo. On. Mě. Líbal. Roztápěla jsem se pod našimi spojenými rty. Byl to tak návikový pocit, že jsem jen toužila po stále větší dávce. Jeho rty byly tak měkké a sladké. Nasávala jsem z nich chuť skořice a máty.
Měl na sobě jenom úzké boxerky, které ani v nejmenším neskrývaly jeho aktuální stav. Snažila jsem se ignorovat věci tam dole a soustředila se na jeho mužnou hruď. Vypracované buchtičky doslova křičely, abych po nich přejela svými dlouhými prsty. Než jsem však stihla zvednout ruku, přivlastnil si ji Tinus a odtrhl se ode mě. Vyvedl mě z koupelny a táhl o dva pokoje dál- do mé ložnice. Zavřel za námi dveře. Pak se opět otočil ke mně. Jeho dlaně spočinuly na mých bocích a pomalu mě tlačily k posteli. Položil mě do peřin jako panenku a naklonil se nade mnou. Jednou rukou se přidržel, aby mě nezalehl, zatímco ta druhá už znova přejížděla po mém těle, dokud nezakotvila na zátylku. Rty se naklonil k mému krku, kde mi rozdal pár polibků a naposledy mi kůži lehounce zkousl.
Už jsem se neudržela. Z mých úst se vydral hlasitý vzdech doprovázený jeho jménem. ,,T-tinusi..."
Martinus
Zarazil jsem se. Něco je špatně... Odtáhl jsem se, abych se jí mohl podívat do očí. Doufal jsem, že přesně tohle se nestane. ,,Děje se něco?" Když mlčela, povzdechl jsem si. ,,Jestli nechceš, přestanu s tím. Jen... Řekni mi to."
,,J-já..." Odtrhla pohled z mých očí a stočila ho na stranu. ,,N-nevím, jestli to chci."
Chápavě jsem přikývl a lehl si na postel vedle ní snažíc se ignorovat bouři v mých kalhotech. Přetočil jsem se na bok, abych jí mohl pohladit po načervenalém líčku. Je tak nepopsatelně roztomilá. Pohled upírala do stropu, skoro to vypadalo, že nad něčím usilovně přemýšlí. Pak lehce pootevřela ústa a šeptla: ,,Já mám strach."
Přikývl jsem. ,,Byl bych tvůj první..."
Obrátila hlavu a zadívala se mi do očí. Ty její byly plné výčitek. Věnoval jsem ji polibek na špičku nosu a prsty ji zajel do vlasů. ,,Nevyčítej si to. Poprvé by to mělo být s někým, na kom ti opravdu záleží. Měla bys vybírat tak, abys později nelitovala."
Trošku mě zamrzelo, že nechce, abych to byl právě já, že mi nevěří natolik, aby se mnou přišla o něco, co jí je velmi cenné. Přesto jsem ji stále hladil po líčko. Po chvíle jsem to už nevydržel, potřeboval jsem její rty. Byly pro mne jako součást životně důležitého orgánu, bez kterého bych už dávno nežil. Opatrně jsem se přiblížil a znovu se k ní přilepil. Chtěl jsem do toho polibku dát všechno. Veškeré svoje city, které k ní už od začátku mám. Cítil jsem, že ona jedná stejně. Každou další sekundou, kdy byly naše rty propojeny, se stále čím dál tím víc uvolňovala, až mě nakonec od sebe odstrčila a zadívala se mi přímo do očí.
,,Takhle ne," zavrtěla hlavou. Nervózně jsem si zkousl ret. ,,J-já... Věřím ti... Vem si mě... Úplně celou..." zašeptala a chytla mojí ruku, která jí přejížděla po tváři. Lehce jí stiskla a pozvedla koutky úst do úsměvu. V tu chvíli mě to zahřálo u srdce. Věří ti...
,,Budu opatrný," šeptl jsem jí do rtů a překročil tu neuvěřitelně tenkou hranici, která mezi námi byla. Miloval jsem její čistě jahodovou chuť. A když mi dovolila prozkoumat její ústa, zabořil jsem se do polibku ještě víc. Už zase jsem se nad ní skláněl. Dotýkal se jejího bezchybného těla. Tam kde moje pokožka byla drsná, tam ta její byla hebká jako nejtenčí hedvábí. Ani nevím, jak. Někde ve změti chtivých polibků a šátravých rukou jsem přišel i o ten poslední kus oblečení, co jsem na sobě měl. Ovanul mě chlad. No, to byla jen částečná úleva. Když Miriam pohlédla do mého rozkroku, zkousla si spodní ret. Vyhledala moje oči a zabodla se do nich svými modrými diamanty. Chtěla jediné. Mě...
Začínala být vzrušená. Nohu si zahákla kolem mého pasu a ústy nasávala můj krk. Dělal jsem, co jsem mohl, abych ji na to dobře připravil. Pronikl jsem do ní až ve chvíli, kdy mi stiskla rameno a zaklonila hlavu do výkřiku. Silně k sobě stiskla oční víčka, rty se jí zachvěly a celá tvář se zkroutila do bolestného úšklebku.
Okamžitě jsem se zastavil. ,,Miláčku, jsi v pořádku?"
Neodpověděla mi. Zatnul jsem čelist. Bylo to tak neuvěřitelné- cítit ji. Vědět, že teď,v tuto chvíli, je skutečně jenom moje. Zoufale jsem se potřeboval pohnout. Cítit jí víc a víc. Ale teď jediné, na čem záleželo, byla ona. To Miriam si musela určit, jestli dostanu svolení nebo ne.
,,Jsem v pohodě," ozval se její lámavý hlas, oči stále zavřené. ,,Jen mi dej... vteřinku."
Potřebuji vidět její oči. Vědět, že mi věří. ,,Miri, andlíku. Otevři oči, prosím."
Nadechla se a rozlepila od sebe víčka. Z očí ji při tom vyteklo pár nezbedných slz. Sklonil jsem se a rty ji tváře osušil. Prsty mi zapletla do vlasů a dala mi němý souhlas. Víc jsem nepotřeboval. Odblokoval jsem ten pud sebezáchovy, který mi bránil se pohnout dřív, než bude připravená. Teď už mi nebránilo nic. Měl jsem ji. Byla moje. Jenom moje...
~🍍 Love pineapples 🍍~
Já se nebudu vyjadřovat... 😶🙊
Snad jen...
Veškeré stížnosti na adresu Deroni_Hi , kvůli které dnešní kapitolka vznikla... 😂🙈
Okey... A teď se jdu zašít někam, kde se budu stydět za to, co jsem vůbec udělala 😿🙀
🌹Love you🌹
ČTEŠ
Unspoken Words [Marcus&Martinus CZ] ✓
Fanfic,,Miriam, tell me something... Tell me what happened? I need to know it..." ,,I can't... It's so hard... Because... If I tell to you, you'll hate me..."