Unspoken Words [Marcus&Martinus CZ] ✓

Epilog

Miriam

,,Rikku! Hage! Svačinka!" Zavolala jsem z kuchyně. Krátce na to se v ní objevili dva malí roční caparti. Hage jsem vložila do ruky jahodovou přesnídávku v tubě, zatímco Rikkovi broskvovou. I když to jsou dvojčata, chutě mají zcela odlišné. Společně se svačinkami se oba vypařili zpátky do obýváku, kde sledovali jejich nejoblíbenější pohádku- Krteček.

Jen jsem se usmála a vrátila se k mytí nádobí. Když jsem měla celou kuchyň uklizenou, s klidem jsem se mohla vydat do obýváku. Sedla jsem si na gauč a hned na to se ke mně z jedné strany přitulil jeden prcem, no a samozřejmě ten druhý musel z opačné strany taky. Pohladila jsem je po hlavičkách a pak jim ještě věnovala krátké pusinky do vlasů. Rikk se postavil a hned ji mi na líčko oplatil. A protože jsou oba takové dvě opice, Hage ho krátce na to napodobila.

Myslím, že to tak asi Bůh chtěl. Vzal si moje první dítě, aby mi pak mohl dát tyhle dva nádherné andílky. Vždycky to tak je. Pro štěstí musíme něco obětovat, i když nás to bolí sebevíc. Nakonec se nám to ale přece jen dvojnásobkem vrátí.

Z předsíně se ozvalo zašramocení, jak někdo strkal klíče do zámku. Hage hned seskočila z gauče a s pištivým smíchem přeběhla do předsíně. Rikk mě ještě rychle políbil na líčko, než i on následoval svou sestru do botníku.

Martinus

Unaveně jsem za sebou zabouchl dveře, z nohou shodil boty. 

,,Tati!" vypískla Hage a svým pomalým krůčkem docupitala až za mnou. Hned mi své malé ručičky obmotala kolem nohy, na tváři široký úsměv.

,,Ahoj ty moje princezno," sklonil jsem se k ní a vzal si ji na ruce. Krátce po ní se tu objevil i Rikk, kterého jsem hned pohladil po hlavičce. Vzal bych si do náruče i jeho, ale dneska jsem tak unavený, že bych měl strach, abych s nima oběma nesletěl. Místo toho jsem zašmátral na komodě, kde jsem při příchodu odložil malou růži a podal ji Rikkovi. ,,Na, odnes ji mamince." S vřískotem si ji převzal a utíkal s ní do obýváku. Na rameno jsem si hodil svoji tašku a s Hage stále na rukou se vydal přímo za ním.

,,Copak to máš, broučku?" Miriam seděla na gauči, a když k ní Rikk přiběhl s kytičkou s úsměvem si ji od něj převzala. ,,Děkuju."

Přisedl jsem si k ní  a na přivítanou ji dlouze políbil. Dvojčata se mezitím vyšplhala na pohovku mezi nás a začali si povídat tou jejich smyšlenou patlaninou. Jen jsme se s Miriam pobaveně zasmáli. Jsou to takoví dva malí ďáblíci. Ale naši ďáblíci a my je milujeme, jak jen nejvíce to jde. Jsou můj obrovský dar, někdo mi chtěl vynahradit tu první ztrátu. Jen doufám, že spolu budou vždycky vycházet tak dobře jako doposud. 

,,Zvednu to," nabídla se Miriam, když se místností roznesl zvonitý hlas telefonu. Přikývl jsem. Ona se mezitím vymanila z Rikkova sevření a zamířila ke stolu. Nebudu lhát. Neodolal jsem a prostě si ten její zadek musel prohlížet. Vždyť ona je tou dívkou, která mi dokázala úplně zamotat hlavu, i když v mém případě bych řekl spíš srdce. Snažím se na to špatné období vůbec nemyslet. A stejně na to není moc čas. Dvojčata nám dávají dost zabrat. Ale i tak... Lepší rodinu jsem si přát nemohl.

,,Počkej... Lindy, uklidni se a vysvětli mi, co se stalo..." chvěl se Miriam hlas, když měla telefon přitisklý k uchu. ,,Prosím tě... Dobře, máš tam Marcuse?... Dobře, dej mi ho k telefonu... No, Marcusi, prosím tě, co se stalo?... Cože?! Bože můj... Dobře, oblečeme děti a za půl hodiny jsme tam..." přikývla a položila hovor.

,,Co se stalo?" zadíval jsem se na ní s obavou, snažíc se ignorovat, jak si Hage hraje s mými vlasy. Se strachem v očích se na mě dívala a co nejvíce oddalovala odpověď. Nakonec přešla zpátky k nám, vzala si Hage do náruče a Rikka chytla za ruku.

,,Jedeme za Marcusem a Lindy," zamířila s nimi do jejich pokojíčku, ,,Astrid se Lindy ztratila v parku, když krmila Freda..."

~🍍 Love pineapples 🍍~
Proč to zase končí... 😭💔
Ale jak se říká... Po konci následuje začátek a pokud vám to ještě nedošlo, poslední věta souvisí s novým příběhem, který výjde max. do pěti minut 😝✌
Teď bych vám chtěla ale poděkovat za veškerou podporu, kterou mě a mým příběhům dodáváte 💝 je to něco neuvěřitelného 💝
To jak votujete ⭐ (wow, nové slovo 😂) a píšete své nádherné komentíky 💬 opravdu si toho vážím, protože jen díky vám jsem s psaním ještě neskončila 💕✌
Tento příběh doposud dosáhl 2K votes ⭐ a já vám za to opravdu mocinky mooooooooc děkuji 💝😘
Každopádně bych vám chtěla popřát ty nejkrásnější svátky, prožité jenom v radosti 💝💕 samozřejmě bohatého Ježíška 😍 a nezapomeňte přibrat 😜 co by jste pak shazovali, co? 😂
Tak... Tím bych asi ukončila svou promluvu...
Byla bych moc ráda, kdyby jste se podívali na nový příběh a pokusili se ho podporovat stejně jako tento 😆👐
Ještě jednou moc děkuji 💝😘
🌹LOVE YOU THE MOST IN THE WORLD🌹

✏THIS STORY WAS WRITTEN WITH THE BIGGEST LOVE✏