*Flashback*
Ze svých kalhot vytáhl malou krabičku. Klekl si, rozevřel krabičku, ve které byl náhrdelník a řekl:
*End Of Flashback*
A řekl : ,,Staneš se mojí nejlepší kamarádkou?"
,,Moc ráda." měla jsem slzy na krajíčku a usmála se. ,,To jsi musel udělat zrovna tohle? U Vás se musíte ptát na to, jestli můžete by kamarádi?" zasmála jsem se
,,Normálně ne."
,,Ale ty nejsi normální." usmála jsem se
Jakmile si Sebastian stoupl opět na nohy a poodešel od kraje skočila jsem mu kolem krku, abych ho obejmula. Málem jsem ho udusila.
,,Děkuju moc." zašeptala jsem. Jen jsem ucítila, jak se pousmál.
,,Nechci přerušovat pro mě vzácnou chvilku, ale už asi budu muset jít domů."
,,Proč by jsi měla? Kolik je hodin?"
,,Začíná se stmívat. A mamka zítra odlétá."
,,Kam? Takže ty mi zítra odlétáš?" řekl smutně
,,Pojď si sednout, vše ti vysvětlím." pousmála jsem se
Sedli jsme si na lavičku a já vše Sebastianovi vysvětlila. Nakonec jsem dodala ještě jedno souvětí: ,,No a až mamka odletí, tak chci uspořádat takovou menší či větší párty."
,,Proč prosimtě?!" zeptal se mě
,,Abych si našla nějaké kamarády."
,,Já jich znám několik. Žádnou párty nepořádej. Našla by jsi tam sice nové lidi, ale dříve či později by tě jakkoli zradili. Věř mi."
,,No dobře no." falešně jsem se zasmála. ,,Odvezeš mě prosím domů?"dodala jsem
,,Jasně." usmál se a naznačil rukami, abych šla první
•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
,,Tak Ahoj, a děkuji za všechno. Napíšeme si?" řekla jsem
,,Ehm..Clair? Je mi to blbé, ale nemám benzín na cestu domů. Takže se chci zeptat, zda u tebe mohu přespat. Hned zítra ráno půjdu." usmál se
,,Jasně. Že se ptáš." usmála jsem se. ,,Tak pojď." pobídla jsem ho
,,Děkuji moc Clair."
ČTEŠ
Milovat jako pes
De TodoPříběh o 16ti leté dívce jménem Clair, která nadevše miluje psy. Clair žila od narození v Americe ale musela se společně s matkou a jejich psem přestěhovat do Anglie. Clair není jako ty dívky, které se někam přestěhují a hned si najdou kupu nových k...
