3

6K 268 22
                                    

Jane byla asi ještě v práci, když jsem přišla domů. Šla jsem se tedy podívat do pokoje a dovybalovat ještě nějaké věci, na které nebyl čas. V ruce mi uvízla naše rodinná fotka. Byl tam taťka, mamka a můj bývalý přítel Brad. Tu fotku jsem vyfotila já, nikdy by mě nenapadlo, že to bídě jediná hmotná vzpomínka, která mi po nich zůstane.

----------

To, že dneska má být úplněk jsem cítila po celém těle. Nikdy se mi při úplňku nestává, že bych se nějak utrhla z řetězu, nebo byla nějak agresivní. Jenom jsem se cítila nabuzeně, vlastně se mi to líbilo. Vstala jsem, provedla ranní hygienu, oblékla se a sešla dolů. Jane přišla domů brzo ráno, ale nezapomněla mi nachystat svačinu. Jak já ji mám ráda... Nasnídala jsem se a pak hned upalovala do školy.

V prvních třech hodinách, jako bych ani nebyla, myšlenky mi rotovaly úplně jinde: JAKÉ BY TO BYLO, JÍT SI HNED TEĎ ZABĚHAT. VYPADNOUT Z TÉTO TŘÍDY A JÍT DO LESA. Ale jedna věc, která tu pořád byla byl Stiles a ten jeho výraz. Potíž byla v tom, že ne mě nehleděl jenom on, ale Isaac a Scott. Nervy moje, o co jim jde?? Jestli o to, aby mě vyprovokovali, tak se jim to docela daří. Takhle to nejde. Mám toho dost.

"Myslíš si Stilesi, že když se na mě neustále díváš, tak si toho nevšimnu?" docela ho ta otázka zaskočila, protože ruka, která mu podepírala hlavu mu trochu ujela a praštil se hlavou o stůl.

"Co? Ne, tě měl pořád sledovat? Nesleduji tě, proč bych tě měl sledovat?" bylo mi jasné, že lže. Už tak se v tom dost zamotával a jeho srdce bylo čím dál rychleji. Vážně nejsi dobrý lhář Stilesi.

Další hodiny měly být zase laborky, nečekala jsem až si můj pronásledovatel ke mě zase přisedne. Šla jsem si sednout za holkou se zrzavými vlasy.

"Ahoj já jsem Carol, mohla bych si přisednout?" Prosím,řekni ano! Stiles si hned všimnut, že s ním nesedím a šel to prásknout Scottovi a Isaacovi.

"Samozřejmě, že si můžeš přisednout Carol, já jsem Lydie." s úsměvem mi podala ruku a uvolnila mi místo. Po 2 společných hodinách jsme se dost spřátelily a dokonce mě pozvala na i na kafe.

"Lydie?"

"Ano Carol?"

"Proč se Stiles, Isaac a Scott takhle divně chovají?" pochopila, že myslím to, proč mě neustále sledují.

"Dobře, musím ti to lehce přiblížit." řekla s úsměvem a začala si motat jeden dlouhý pramen zrzavých vlasů kolem prstu.

"Takže, všichni tři hrají lacross, ale v týmu hrají jenom Scott a Isaac. Stiles tam většinou zahřívá lavičku. Všichni jsou v pohodě, Scott je někdy až moc velký dobrák, Isaac je někdy trochu velký  vtipálek a Stiles je někdy moc neohrabané poleno se zálibou na sarkastické připomínky." všechno to řekla na jeden nádech a úplně uvolněně, takové lidi já obdivuji.

"Wow. ty máš ale přehled." 

"No to si piš, že mám." a hned se začala  smát.

O přestávce mě šla představit za kluky, zrovna když byli u jedné lavice a o něčem důležitě debatovali. Se Scottem jsem se hned seznámila a pozval mě a Lydii na lacrossový zápas. V klidu jsme se začali bavit, bylo skvělé necítit ve vzduchu napětí. Byl už konec vyučování a já zrovna procházela chodbou, tak jsem je znovu slyšela.

"Stilesi, nevím co tě to napadlo, vždyť je úplně normální, určitě není vlkodlak." naléhal na něj Scott a bylo poznat, že už mu to neříká poprvé.

"Scotte, já se nepletu a když říkám, že něco na ní je nadpřirozeného, tak úplně normální není." stál za svým Stiles, ale tím konverzace neskončila. Nemohla jsem to pořád poslouchat, šla jsem domů.

Za hodinu jsem byla doma, proudil ve mě adrenalin. Měla jsem chuť to ze sebe dostat, jít do lesa a vůbec se nezastavit. Z domu jsem vyšla jako člověk, ale do lesa jsem vběhla po čtyřech. Byla jsem vlk. 











-----------

Nazdar vlci, tato kapitola je o něco delší, než ta předešlá, tak snad jste se nenudili při čtení :)

Wolf's Howl (Teenwolf cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat