Víčka mi začala pomalu klesat a s nimi i má hlava. Poslední, co jsem zaregistrovala, byla černá silueta za oknem a něčí ruce, zvedající mě ze země. Pak už byla jenom černá tma.
----------
Probudila jsem se. Víčka byla těžká, ale nějakým zázrakem jsem se přemohla je otevřít. Cítila jsem bod sebou hlínu. Když jsem se podívala kolem sebe, tak mi to přišlo jako samozřejmost, poněvadž jsem ležela na zemi. Hlava se mi už nemotala, ale ve spáncích mi ještě trochu tepalo.
Měla bych se naučit rozeznat oměj.
Byla jsem v lese, ale horší bylo to, že jsem tam nebyla sama. Stál ve stínu, ale já i přesto věděla, že tam pořád stojí. Postavila jsem se na nohy a rukou se opřela o strom.
"Čekal jsem, že budeš mimo ještě hodinu." řekla a já se snažila jeho poznámku ignorovat.
"Kdo jsi." zašeptala jsem a snažila se ho ve stínu zaměřit.
"Myslím, že zrovna ty bys to měla vědět."
"Kdo jsi." zeptala jsem se znovu a přidala do otázky trochu důrazu, ale jakoby mě neslyšel.
"Naposledy jsme se viděli, když ti bylo pět let. Vyrostla jsi." zatímco to říkal, zkoušela jsem zapojit všechny své smysly. Z jeho pachu bylo poznat, že je taky vlkodlak, bohužel to byl ten vlkodlak, kterého jsem v lese viděla zabít Thompsonovou.
Zkrátka, když to má být nebezpečí, tak se vším všudy, že? No jo, umíš si vybrat Carol.
Spustila jsem svůj hojící proces a bylo mi čím dál líp.
"Kdo jsi?!" jeho hra na tajemného mě už nebavila a on si to už taky uvědomil. Pomalu vyšel ze stínu směrem ke mě. Poznala jsem jeho postavu a došlo mi, že ten, kdo mě pozoroval před mým domem, byl taky on. Další důvod, proč se od něj držet dál.
A pak ten obličej. Byl úplně stejný, jak jsem si ho pamatovala, husté černé vlasy, ostré rysy a šedé pronikavé oči. Naposledy jsem ho viděla, když mi bylo 5 let, byl to důvěrný přítel mých rodičů. Ale z neznámého důvodu se s ním přestali vídat, předtím jsem jim to měla za zlé, ale teď mi to jako špatné rozhodnutí rozhodně nepřipadalo.
"Snad by jsi na mě nezapomněla" zazubil se. "Na svého kmotra Jamse." měl pravdu, nezapomněla. "Tvoji rodiče by si mě určitě pamatovali" odmlčel se a zadíval se mi do očí "Kdyby byli ještě naživu."
Má nechuť k němu vzrostla ještě víc, když mi to došlo. To on na ně poslal lovce, on tady vraždí lidi a on na mě poslal Thompsonovou, kterou následně zabil. Na důkaz mého hněvu mi žlutě zaplály oči a jeho škleb se ještě víc protáhl. Podíval se mi do očí a ty jeho zaplály krvavě rudě. Měla jsem před alfou nutkání sklopit oči, ale vůle neodstoupit byla jen přece silnější.
"Tví přátelé by se měli mít na pozoru." odvětil a já se už neudržela a přes zuby se mi ozvalo vzteklé zavrčení. "Nevidíme se naposled." otočil se ode mě a zmizel ve tmě. Chvíli jsem tam jen tak stála, ale nakonec se otočila a šla směrem k mému domu. Měla jsem štěstí, že jsem už celý les proběhala, a tak mi dlouho netrvalo najít pěšinku směrující k mému domu. Doma už nebyly žádné známky po inhalátoru, nebo oměji.
Tak se mi to jenom zdálo? Ne Carol, přece nebudeš naivní.
Doma mi to ještě probíhalo hlavou, věděla jsem, co to všechno znamenalo, ale vůbec se mi to nelíbilo.
----------
Ahoj! Po třídenní pauze jsem zase zpátky. Snad tu je ještě někdo, komu se tyto kapitoly líbí. Tato byla trochu slabší, ale další bude napínavější :)))
ema1313
ČTEŠ
Wolf's Howl (Teenwolf cz)
Fanfic"Jestli ještě neco takového uděláš, tak přísahám, že po tom, co udělám já tobě mi už oči nebudou svítit zlatě, ale chladně modře! Chceš to riskovat? " Další příběh odehrávající se v Beacon Hills s novým členem. #1 kategorie werewolf (31.5. 2018) #1...
