"Ale já jsem před tvým domem nestál." odpověděl a já jsem celá ztuhla.
----------
Cože?
Po tom, co mi Derek řekl, že on není můj záhadný pronásledovatel na mě všichni bezeslova hleděli. Nevěděla jsem, jak bych na to měla reagovat. Mísil se ve mě strach, vztek, zvědavost a zároveň nejistota.
"Tak už asi půjdeme." řekl Isaac, chytl mě za ruku a vyváděl mě z Derekova bytu. I když jsem k Derekovi a Peterovi byla zády, bylo mi jasné, že se na mě pořád dívají.
Všechno bude lepší, začneš od znova, říkávala mi Jane. Věřila jsem jí. Ale než jsme se sem přistěhovali, ani ve snu by mě nenapadlo, že po mě někdo bude střílet a pronásledovat nějaký chlápek ve stínu.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě, když jel ke Scottovu domu.
"Ale nad ničím, jen si to odehrávám v hlavě." usmála jsem se na něj a snažila se vypadat bezstarostně.
Scottovi jsme všechno řekli a shodou okolností i Stilesovi, který u něj zrovna byl.
"Všechno je to nějak divné." shrnul to Scott.
"Ale co s tím hodláte dělat." zeptala jsem se jich.
"Budeme tě hlídat." pronesl nenuceně Stiles a pohrával si s hliníkovou baseballovou pálkou.
"Ale všude mě přece hlídat nemůžete." vyhrkla jsem a zároveň doufal, že jim to dojde. Kdo by taky chtěl mít neustále za zadkem sarkastického Stilese.
"No..." nedokončil myšlenku Isaac a já nevěděla co bych od toho měla čekat. Co tím myslel?!
Celý víkend se u mě alespoň jeden z nich zdržoval. Isaac s se mnou spal na posteli a nemohla jsem říct, že by se mi to nelíbilo. Ale další den měl hlídku Stiles.
Probudila jsem se v šest hodin a pak ho uviděla. Snažila jsem se nevyprsknout smíchy a neprobudit ho. Seděl v křesle a v ruce držel hliníkovou pálku, měl spadlou hlavu a koutkem u pomalu odkapávaly sliny a samozřejmě, že i chrápal. Zkrátka dokonalý moment pro zvěčnění pomocí mého foťáku. Neodolala jsem, vyfotila ho a těšila se, až ho budu moct ukázat Lydii.
Jenže, to co jsem snášela o víkendu, na mě čekalo i ve škole. Všude za mnou chodili, všichni tři. Na obědě jsem si našla volné místo vedle Lydie a Allison. Všichni si k nám přisedli a neustále se ohlíželi přes ramena. Dost! Tohle snášet prostě nebudu.
"Tak mí stráži, dneska máte volno. Dneska chci být doma sama a jestli tam uvidím jen jednoho z vás, nebo Petera s Derekem..." všichni na mě vykulili oči, jako by čekali, že si nevšimnu, když mi ti dva stáli pod oknem." tak za sebe neručím." spražila jsem každého z nich pohledem a Isaac na mě jen povytáhl obočí.
"Ani ty ne." řekla jsem u a on si povzdychl jako malé dítě a já se nad ním už musela usmát.
Vše šlo podle plánů, dneska jsem se rozhodla pro zpáteční jízdu autobusem. Odemkla jsem dveře a vkročila dovnitř. Jane byla v práci, ale stihla mi udělat večeři. Přičichla jsem k ní, ale vůně mi nic neříkala. Cítila jsem podivnou vůni. jako nějakou divnou náplň do inhalátoru. To smrdí.
Vycházelo to z mého pokoje. Vyšla jsem schody a cítila, jak se mi začala točit hlava. Otevřela jsem dveře a do obličeje mě uhodila koncentrovanější verze toho smradu. Zatmívalo se mi před očima a hlava se mi neuvěřitelně motala.
Kolena se mi najednou podlomila a já za chvíli ležela na zemi. Až pak jsem si toho všimla. Na okně byl inhalátor s nějakou divnou plastovou náplní. Zkusila jsem na to zaměřit zrak a podařilo se mi to přečíst. Oměj.
Víčka mi začala pomalu klesat a s nimi i má hlava. Poslední, co jsem zaregistrovala, byla černá silueta za oknem a něčí ruce, zvedající mě ze země. Pak už byla jenom černá tma.
----------
A je tu další kapitola milý přátelé, kteří jste si ještě neuvědomili, jaké nehorázné výmysly z mojí hlavy právě čtete. Děkuji každému, kdo nade mnou a těmito kapitolami ještě nezlomil hůl. :)))
ema1313
ČTEŠ
Wolf's Howl (Teenwolf cz)
Fanfic"Jestli ještě neco takového uděláš, tak přísahám, že po tom, co udělám já tobě mi už oči nebudou svítit zlatě, ale chladně modře! Chceš to riskovat? " Další příběh odehrávající se v Beacon Hills s novým členem. #1 kategorie werewolf (31.5. 2018) #1...
