"Jsi si jistý?" strčila jsem do něj a hned pode mnou ležel na posteli. Tohle mě bavilo a jeho zřejmě taky. Najednou se otočil on a já ležela pod ním. Odepsat ostatním na textovky už pro mě nebylo důležité. Byla jsem jen já a on.
"Jsem." a začal mě líbat.
----------
Včera ležel vedle mě. Jeho ruce mě objímaly kolem pasu a čekal dokud neusnu. Byl to krásný hřejivý pocit, ležel vedle mě a voněl po čerstvě posekaném dříví. Ale to bylo všechno, co mi po něm zůstalo, když jsem se probudila. Byl pryč. Byla jsem zvyklá usínat a probouzet se sama, ale teď se mi to nelíbilo.
Snad ho uvidím cestou ke škole.
Hned, jak jsem vkročila do třídy se na mě vrhla Allison, Scott a Stiles.
"Ty jsi jim neodepsala, že?" strčila do mě Lydie.
"Jedna, dva, tři..." začal mi počítat prsty Stiles. "devět, deset. Víš, že když má člověk deset prstů, tak je schopen psát textovky? Protože nevypadáš, že by jsi to věděla, když nikomu z nás neodepisuješ."
"Promiňte, já zapomněla." snažila jsem se je uklidnit.
"Co jsi teda dělala celou tu dobu doma?" zeptala se mě Allison. V tom se mi vybavily všechny ty polibky od Isaaca a jeho svalnaté ruce. Carol! Soustřeď se.
"Nic." vyšlo ze mě, ale byla jsem červená jako rajče a toho si Lydie hned všimla.
"Že by v tom byl nějaký kluk?" zasmála se. "Třeba Isaac?" když jsem předtím řekla, že jsem červená, tak teď má barva musela rudá.
"Ale klídek Carol, snad si nemyslíš, že jsme slepí?" nadhodila Allison. Ty dvě o tom už asi nějakou dobu věděly, ale to se nedalo říct o Stilesovi nebo Scottovi. Ty jejich nechápavé byly až příliš roztomilé, tak jsme se začali všichni smát. Bohužel tu chyběl Isaac. Zbytek dne se ve škole taky neukázal a mě šrotovaly v hlavě ty nejrůznější scénáře a co všechno se mohlo stát.
Před domem už parkovalo auto Jane, ale doma byl klid, takže si asi šla po rušné směně lehnout. Vstoupila jsem do pokoje a hned uviděla ležet za oknem malý papírek.
Přijď k shořelému Derekovu domu. Potřebujeme si promluvit. Isaac
Hned jsem si to přečetla, vzala si mobil a mířila si to směrem k lesu.
Už jsem tam nějakých deset minut čekal a stále nikdo nepřicházel. Připadalo mi to divné, když v tom se za mnou něco ozvalo. Cítila jsem silnou vůni po levanduli a že je to člověk a ne vlkodlak. Otočila jsem se a za domem ve stínu stála postava a mířila na mě pistolí. Než jsem se stačila rozběhnout, ozvala se rána. Vystřelil.
Podlomila se mi noha a já pátrala po mém útočníkovi. Byl pryč. V pravém boku jsem ucítila neuvěřitelnou bolest, jako by do mě někdo vrazil rozžhavenou tyč. Strašně to pálilo. Najednou mi začal zvonit mobil.
"Carol, kde se touláš? Doma jsem tě nezastihl." mluvil vesele.
"Isaacu..." oddechovala jsem a snažila se uklidnit.
"Carol? Co se děje?" jeho tón už nebyl tak veselý.
"Isaacu.." z úst se mi vydral výkřik. Krev z rány mi začala černat a okolo ní mi prorůstaly černé žilky.
"Kde jsi?" rychle se mě zeptal.
"U Derekova domu." klesla jsem na kolena.
"Je u tvého domu." ozvalo se. "Hned tam budeme. Vydrž." a zavěsil.
Moje ruka byla celá od černé krve, jak jsem se snažila zadržet krvácení. Škublo ve mě a z úst se mi vydral přidušený sten.
Strašně to pálí.
Má snaha, abych se postavila na byla marná. Začala jsem zřídkavě dýchat a ruce se mi začaly třást. Najednou u mě zastavilo camaro, ze kterého vyběhl Isaac s Derekem. Vzali mě a posadili na zadní sedadlo, kde byl Peter. Vůbec mi nevadilo, že si mě k sobě přiklonil. Byla mi zima, strašná zima a přestávala jsem cítit nohy.
"Musí hned k Deatonovi." řekl Isaac.
"Přidej, celá hoří. Ale musíš na to šlápnou, pokud chceš, aby přežila." ucítila jsem na čele Peterovu ruku.
"Budeme muset použít oheň." a to bylo poslední, co jsem slyšela.
----------
Snad se vám kapitola líbí Vlkoši :)))
ema1313
ČTEŠ
Wolf's Howl (Teenwolf cz)
Fanfic"Jestli ještě neco takového uděláš, tak přísahám, že po tom, co udělám já tobě mi už oči nebudou svítit zlatě, ale chladně modře! Chceš to riskovat? " Další příběh odehrávající se v Beacon Hills s novým členem. #1 kategorie werewolf (31.5. 2018) #1...
