Wolf's Howl (Teenwolf cz)

14

  "Budeme muset použít oheň." a to bylo poslední, co jsem slyšela.

----------

Všude se ozývaly hlasy. Někdo mě zdvihl a položil na něco studeného, něco jako plechový stůl. Jako bych přestávala slyšet, všude bylo postupně šero a pak tma a nekonečné ticho. V postřeleném boku mi bolest už nepřipadala tak palčivá, jako předtím. Všude byl jenom chlad. Ale to, co se stalo, jsem ignorovat nemohla.

Bolest a zase bolest. Tentokrát jako bych měla zlomenou ruku, ale to nic nebylo oproti tomu místu na boku. Proč to tak zatraceně pálí. To do mě vrážejí žhavé vidle?

Nadechla jsem se a otevřela žlutě žhnoucí oči a začala křičet.

Tak moc to bolelo.

~křup~

Ozvalo se a já si všimla právě srostlé kosti na předloktí. Stáli kolem mě všichni, Isaac, Allison, Scott, Stiles, Derek, Peter a Deaton.

Proč má Derek v ruce ten hořák??

Černá vlákna, které jsem měla na boku začaly ustupovat a rána se začala hojit. Slezla jsem z plechového stolu, ale má pravá noha se mi podlomila a zachytily mě Isaacovi silné paže.

"Děje se něco? Díváte se na mě, jako bych měla třetí oko." prohodila jsem směrem k nim, ale oni se na mě nepřestali dívat.

"Cítila jsem to." promluvila ke mě Lydie. "Ty jsi umírala." nechápavě jsem se na ni podívala a pak mi to došlo. Postřelili mě.

"Co jsi dělala sama v lese? To ti nestačilo vidět tu mrtvolu, tak jsi chtěla vědět, jaký je to pocit, když umíráš?!" vyhrkl na mě Peter, ale to mě dopálilo. Nebude ze mě dělat hloupou! Už ne.

"Celý den jsi Isaacu nebyl ve škole, byl jsi prostě pryč! Ani jsi mi nenapsal a pak se mi od tebe objevil za oknem papírek od tebe. Prý jsi se chtěl setkat v lese a o něčem si popovídat. Tak mi to laskavě nedávejte za vinu!"

"Ale já ti nic nenapsal, byl jsem pomáhat Derekovi s naháněním toho vlkodlaka." tohle mě dočista odzbrojilo. Kdo to tam teda napsal?

"Ale, kdo mi ho tam teda dal?" chvíli moje otázka visela ve vzduchu, ale pak se jí ujal Deaton.

"Měli vás přesně tam, kde chtěli. Carol byla postřelená v lese a vy dva jste naháněli nepolapitelné. Byla tam sama. Měla jsi štěstí, že jsi vůbec přežila. Bylo to domluvené."

"Takže jsou opravdu dva." pronesla Allison, ale nejhorší na tom bylo, že jí to nikdo nevyvracel.

"Budeme muset zjistit, kdo ten záhadný lovec je." řekl Stiles a soustředěně si začal mnout spodní ret.

"Zeptám se táty, jestli o někom neví." navrhla Allison a nepříjemně se podívala na Petera, který ji zabil tetu Kate. Ten si ale jejího pohledu nevšiml, tak jsem to radši nekomentovala.

Isaac mě potom s Derekem, Scottem a Peterem domů. Zatím co se Derek snažil vysvětlit Jane, proč je moje oblečení od krve, Isaac se mnou šel navrch. 

"Ještě nikdy jsem se tak moc nebál." řekl a položil mi ruce na ramena.

"Už se nemusíš bát."pošeptala jsem mu do ucha.

"Proč? Vždyť tu pobíhá lovec s kulkami namáčenými v oměji a vzteklý vlkodlak, který tady vraždí lidi. Řekni mi důvod, proč bych se neměl bát?" řekl a dodal k tomu jeho typický úsměv.

"Protože tě příště zachráním já." odpověděla jsem a on se mi zadíval do mých hnědých očí. Všechno bylo příliš něžné a příliš krátké, pak už musel odejít.

Když jsem si lehla do postele, znovu se mi to všechno vybavilo před očima. Derekův shořelý dům, černá krev, papírek za oknem a střelec, který byl cítit po levanduli. 

----------

Zdravím všechny, kterým se kapitola alespoň trochu líbila. Příští by měla vyjít v neděli, ale nejpozději v pondělí (bude napínavá). 

ema1313