24

2.7K 161 8
                                    

  Všude byly drápy a chňapající tesáky. Ucítila jsem, jak mi do něj zajely zuby a on zaskučel. Odhodil mě od sebe a já narazila do stromu. Vyjela jsem po něm znovu a zakousla se do jeho boku. Tentokrát zařval ještě hlasitěji, ohnal se drápy po mém břichu a pak mě znovu odhodil na strom, zařval na mě, až jsem si myslela, že mi pukne hlava a zmizel mezi stromy.  

----------

Po chvíli jsem se přeměnila zase do lidské podoby a všimla si několika modřin a naraženin. Horší bylo uvědomění, že to, co mě příjemně hřálo na mém břichu, byla krev. Má krev. Byla to rána od těch jeho drápů a docela dost hluboká, ale nepochybovala jsem o tom, že by se to nezahojilo. Sice ne hned, ale časem určitě ano.

Sesbírala jsem ze země zbytky oblečení a vydala se směrem domů.

Stála jsem zrovna před domem a v tom jsem to zaslechla. Tlukot srdcí. Bylo jich hodně.

Někdo tam je.

Vklouzla jsem potichu do domu a pak je ucítila. Byli tam úplně všichni. Zase. Allison, Scott, Derek Isaac, Lydie, Stiles a dokonce i Peter. Přetáhla jsem si přes šrám tmavou mikinu a snažila se potlačit bolest. Bohužel jsem nezavírala dveře dost opatrně a ozvalo se hlasité bouchnutí a to všechny přivedlo přímo ke mně. Víc nahlas to Carol nešlo?

První dolů přiběhl Isaac. Chtěl mi něco říct, ale při pohledu na mě se zasekl.

"Pořádáte tu nějaký večírek, na který nejsem pozvána?" vyhrkla jsem a nechtěla je nechat mluvit.

"Panebože Carol..." zděsila se Lydie, když mě uviděla a hned mi bylo jasné, že asi nevypadám zrovna nejlíp.

"Volal jsem ti, proč jsi to nezvedla? A co se ti to stalo?"těkal po mě pohledem Isaac "A proč máš na sobě tolik modřin?"

"Spadla jsem v lese. A co tu všichni děláte?" vyhrkla jsem co nejrychleji.

"No, když jsi nezvedala telefon, tak jsem tě jel zkontrolovat. Nikde jsi tu nebyla, tak jsem zavolal Isaacovi, že tu nejsi a všichni jsme tě přišli hledat, jestli se ti tak náhodou nic nestalo. Protože z toho lesa se ozývaly opravdu děsné zvuky a...." nedořekl to Stiles a já věděla, že mu brzy dojde, že jeden z řevů patřil mě.

"Cítím krev." řekl z ničeho nic Derek a pohledem směřoval na moje břicho. Chtěla jsem si ho ještě něčím zakrýt, ale to už u mě byl nahrnutý Peter a vyhrnul mi krví prosáklé oblečení.

"Spadla v lese říkáš? A ne rovnou vlkodlakovi do náruče?" neodpustil si tu poznámku Peter.

"To je v pořádku, James na tom taky není zrovna nejlíp." řekla jsem a chytla se za břicho, kudy mi projela vlna bolesti.

"Kdo je James?" zeptal se mě Scott.

"James je vlkodlak, který zabil Thompsonovou, mé rodiče a spoustu dalších lidí." ucedila jsem skrz zuby.

"Ty jsi šla do lesa jen tak za ním? To jsi snad zešílela, nebo co?" otočil se na mě Peter a skenoval mou ránu.

"Vyhrožoval, že jestli nepřijdu, tak něco udělá Jane!" okřikla jsem ho a zároveň toho i litovala, protože mnou projela další vlna bolesti.

"Co se stalo? Nepohodli jste se u čajového dýchánku?" za tuhle narážku jsem měla chuť Stilese uškrtit.

"Chtěl mě na jeho stranu, abych někoho zabila... Přeměnila jsem se a několikrát ho kousla. On mi na oplátku udělal zase tohle." zavrčela jsem na něj a pak následovalo další bolestné škubnutí.

Isaac ke mě přišel blíž a zadíval se do mých očí. Sevřel mou ruku v jeho a hned se mi ulevilo. Má bolest přecházela na něj, ale hned jsem se mu vysmekla. Nepotřebovala jsem, aby trpěl ještě někdo další.

"Proč se ti to už nehojí?" zeptala se Allison do vzduchu, ale nikdo jí neodpověděl. Bohužel já odpověď znala. Podívala jsem se na všechny klem sebe a pak to řekla nahlas.

"Nehojí se to, protože je to od alfy. Od mojí alfy."




----------

Nazdárek! Tato kapitola byla trochu slabší, ale to všechno vám bude vynahrazeno v té další, která bude i trošku lechtivá... :D Snad se vám kapitola líbila
Změnila jsem úvodní obrázek, snad se vám alespoň o trochu víc líbí ;)

ema1313

Wolf's Howl (Teenwolf cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat