Když jsem byla v pyžamu a vešla do mého pokoje, už tam na mě čekal a usmál se na mě. Vlezli jsme si spolu do postele a on mě objal kolem pasu. S ním jsem se cítila dobře, bezpečně. Ale v hlavě mi zůstaly ty rudě žhnoucí oči. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsem je už někde viděla.
----------
Ráno jsem se probudila a všimla si, že mě Isaac pořád objímá. Byl tak roztomilý, když spal, až se mi ho nechtělo budit. Opatrně jsem se snažila ze sebe oddělat jeho ruku. Už jsem seděla na kraji postele, když mě chytil a zatáhl znovu k němu.
"Nikam nejdeš." pošeptal mi do ucha a hned mi bylo jasné, že se směje.
"Isaacu, je ráno a to znamená škola." učitelé mi vždy vyčítali nespočet zameškaných hodin, chtěla jsem se tento rok změnit, i když ten včerejší zážitek byl dost nepříjemný. V noci se mi o tom dokonce zdálo. Věděla jsem, že rudé oči má jen alfa, ale tížil mě pocit, jako bych je už někde viděla. Ten pocit, že je poznám, ale zároveň nemohla přijít, čí byly. Užíralo mě to zevnitř, ale nechtěla jsem přidělávat potíže. Snaž se na to nemyslet, mysli zkrátka na něco jiného.
"Dneska je ředitelské volno." zamručel a pevněji mě stiskl, abych mu neutekla. Bylo příjemné vedle něj ležet, příjemně hřál a cítila jsem se s ním dobře.
"Ale to neznamená, že s tebou celý den proležím v posteli." než stačil nějak zaprotestovat, vyklouzla jsem z jeho medvědího sevření. V koupelně jsem se oblékla, upravila si vlasy do culíku a sešla se podívat do kuchyně po něčem k snědku pro nás dva. Nakonec jsem připravila toasty a pomalu je předělávala na talíř.
"Někoho tam máš?" objevila se v kuchyni Jane a věnovala mi její zvědavý pohled.
"Asi tak." přiznala jsem a doufala, že z toho nebude dělat vědu.
"A ten někdo bude mít hlad jako vlk." řekla, když se dívala na deset toastů na tácu. Její poznámka mi zprvu nedávala smysl, ale potom mi to došlo a Jane mě obdarovala zářivým úsměvem. "Užij si to. Dneska si musím zajet něco zařídit." rozloučila se a zabouchla za sebou dveře.
V pokoji už na mě čekal Isaac a pak jsme se spolu dali do jídla.
"Jsou výborné." říkal s plnou pusou.
"Jsou to jenom toasty." usmála jsem se na něj. "Ty jsi je ještě nikdy nejedl?"
"Scott je asi jen neumí dělat." řekl a to už jsme se smáli oba.
"Jaké jsou dneska plány?" zeptala jsem se, když už z nás nikdo nesnídal.
"Dneska hrajeme lacross. Víš jeden kluk by byl strašně rád, kdyby tam přišla jeho úžasná holka." zazubil se a mě hned došlo, že tím myslí mě.
"tak tomu klukovi uděláme radost." opětovala jsem mu úsměv a on ten svůj ještě víc rozšířil.
S Allison a Lydií jsme už seděli na tribuně a dělali morální podporu našemu družstvu. Na hřiště vyběhli Scott s Isaacem, ale Stiles prozatím zůstal sedět na lavičce. Škoda, mohla být sranda.
Zápas začal a náš tým se vrhl na protihráče. Všude bylo cítit napětí a sportovní vzrušení, ale i další vlkodlak. Nemyslela jsem Scotta, nebo isaaca. Seděl hned vedle mě a jeho přítomnost mě docela štvala.
"Co tu děláš?" zeptala jsem se ho a snažila se soustředit na zápas.
"Není to zřejmé? Přišel jsem se podívat lacrossový zápas." řekl a já si nad jeho lží odfrkla.
"Ty mě máš hlídat?"
"Hele, taky z toho nejsem nadšený, že mám hlídat nějakou bláznivou puberťačku, která mě vůbec neposlouchá na slovo." odsekl mi Peter.
"No tak můžeš jít a nechat mě na pokoji. Oba pak budeme spokojenější."
"Jasně, před pár dny tě málem zabila nějaká lovkyně a ta je teď roztrhaná na kusy. Nepřijde ti to ani trochu divné?" řekl zamyšleně a nespouštěl z lacrossu oči. "Měla by jsi dávat větší pozor."
"Takže ty máš být můj dozorce?"
"V tom lepším případě, ale pokud nebudeš dbát..." ani to nestačil doříct. Skočila jsem mu do řeči, protože jsem přesně věděla, co byla ta druhá možnost.
"Žádný. Elektrický. Obojek! Nic takového."
"Takže jsi nás slyšela." pousmál se tím jeho divným způsobem.
"Nejsi tu jediný vlkodlak."
Zbytek zápasu jsem si ani neužila, i když náš tým vyhrál. Všechno to zkazil Peter. NEJSEM PES! NEBUDU NOSIT ŽÁDNÝ OBOJEK.
Isaac mě pak odvezl domů a dlouhým polibkem se se mnou rozloučil. Říkal, že měl ještě nějakou práci, a proto nemohl zůstat. Docela mě to mrzelo.
Už jsem byla téměř v posteli, ale neodpustila jsem se podívat ještě ven z okna. Škublo ve mě, když jsem ho tam uviděla. Zase tam stál. Zase ta postava v černém.
----------
Ahoj!! Po menší pauze jsme zase zpátky. Doufám, že vás kapitoly nenudí, nebo ve vás neprobouzejí nechuť.... Snad se líbila :)))
ema1313
ČTEŠ
Wolf's Howl (Teenwolf cz)
Fanfikce"Jestli ještě neco takového uděláš, tak přísahám, že po tom, co udělám já tobě mi už oči nebudou svítit zlatě, ale chladně modře! Chceš to riskovat? " Další příběh odehrávající se v Beacon Hills s novým členem. #1 kategorie werewolf (31.5. 2018) #1...
